Množení je snadné: většinu druhů můžete namnožit řízkováním ve vodě nebo dělením trsů na jaře. Řízky dlouhé asi deset centimetrů vložte do sklenice s vodou a po dvou až třech týdnech, jakmile se objeví kořínky, přesaďte do substrátu. Dělení se hodí pro mátu, meduňku nebo pažitku — každé dva až tři roky starý trs rozdělte na menší části s kořeny a zasaďte znovu. Tím omladíte rostlinu a zajistíte si stálou úrodu.
Když plánujete jarní výsev bylinek, často stojíte před volbou: předpěstovat si rostliny na parapetu, nebo je rovnou vysít ven? Odpověď není univerzální. Záleží na druhu bylinky, délce vegetační doby, ale i na tom, kolik času a prostoru máte. Pojďme si projít nejdůležitější kritéria, která vám pomohou se rozhodnout správně pro české podmínky.
Co rozhoduje v českých podmínkách Důležité je sledovat nejen kalendář, ale i aktuální počasí. Předpěstování má smysl tehdy, když můžete rostlinám zajistit dostatek světla. Na parapetu bez přisvětlení se sazenice vytáhnou a zeslábnou, takže venku pak trpí. Pokud nemáte světlý parapet nebo skleník, vsaďte spíš na přímý výsev. Přímý výsev je také méně pracný – odpadá přesazování, otužování i riziko, že sazenice po výsadbě šokují. Pro začátečníky je proto často jednodušší.
Proč je máta tak agresivní a kdy začít jednat Klíčem k úspěchu je pochopení, jak máta roste. Nadzemní lodyhy nejsou tím hlavním problémem; mnohem důležitější jsou podzemní výběžky, které se šíří do stran a každých pár centimetrů vytvářejí nové rostliny. Pokud máte mátu v půdě, musíte jednat ještě předtím, než začne kvést. Ideální je brzké jaro, kdy se teprve začínají tvořit nové výhonky. Zkontrolujte okolí rostliny a odstraňte všechny kořeny, které se dostaly mimo původní výsadbový prostor. Čím dříve zasáhnete, tím méně práce vás čeká.
Typickou chybou je přehnojování. Bylinky mají rády spíše chudší půdu, proto hnojivo podávejte maximálně jednou za měsíc a v poloviční koncentraci, obal. Příliš mnoho dusíku vede k bujnému růstu listů, ale výrazně snižuje aroma. Místo chemických hnojiv použijte zředěný výluh z kopřiv nebo kompostovou zálivku. Pokud si všimnete žlutých okrajů listů, omezte hnojení úplně.
Nejjednodušší prevencí je pěstování máty v nádobě zapuštěné do země. Vezměte si květináč nebo jinou nádobu bez dna (například plastový kbelík s odřezaným dnem) a zapusťte ji do záhonu tak, aby okraj byl těsně nad úrovní půdy. Do takto ohraničeného prostoru mátu vysaďte. Kořeny se pak nemohou šířit do okolí a vy máte rostlinu pod kontrolou. Důležité je, aby nádoba byla dostatečně velká – minimálně desetilitrová – a aby byla vyrobena z odolného materiálu, který neprorostou kořeny. Plastová nádoba je mnohem bezpečnější než keramická, protože keramika může prasknout.
Pokud si nejste jistí, jestli rostliny potřebují hnojit, sledujte barvu listů. Světle zelené listy s fialovým nádechem mohou signalizovat nedostatek živin, ale stejně tak i nedostatek světla. Než sáhnete po hnojivu, zkuste bylinky přemístit na světlejší místo nebo k nim umístit pěstební světlo. Pokud po týdnu listy neztmavnou, pak teprve přihnojte. Často to vyřeší problém bez hnojení a rostlina se zotaví rychleji.
Bylinky pěstované v květináči mají v zimě úplně jiné nároky než v létě. Krátké dny, méně světla a nižší teplota vzduchu zpomalují jejich metabolismus. Pokud je budete hnojit stejně jako v červnu, snadno jim uškodíte. Kořeny v chladném substrátu nejsou schopné přijímat živiny v plné míře, a nadbytek solí se tak hromadí v pletivech. To se projeví žlutými listy, hnědými špičkami nebo dokonce úhynem rostliny.
Žloutnutí bylinek je vždy výsledkem kombinace podmínek, takže začněte s jednou opravou a sledujte měsíc. Nezachraňujte rostliny přeháněním – neměňte všechny faktory najednou, jinak nepoznáte, co zabralo. Až se listy vrátí do zelené, upravte pravidelnou péči: zalévejte méně, ale důkladněji, a každé dva měsíce přihnojujte. Tak si zajistíte, že bylinky na okně přežijí nejen léto, ale i náročné zimní období.
Pokud už máte mátu vysazenou volně v půdě, můžete použít metodu pravidelného zastřihávání. Každý týden, nebo alespoň jednou za dva týdny, projděte záhon a odstraňte všechny výhonky, které se objeví mimo určenou plochu. Nesmíte je vytahovat jen nad zemí – musíte je vyhrabat i s kořeny. Nejlépe se to dělá rýčem nebo ostrým nožem, kterým opatrně proříznete půdu a podtáhnete kořenový výběžek. Nezapomeňte, že tento postup vyžaduje důslednost; stačí jedno opomenutí a máta se za pár týdnů znovu rozroste.
If you liked this short article and you would such as to receive additional info concerning barvy stěn do obýváku kindly browse through the page.