Jak na to bez zbytečného kouře a s minimem popela Prakticky postupujte tak, že dno kamen vysypete tenkou vrstvou popela, který funguje jako izolace. Na něj položte dvě větší polena podélně, na ně další vrstvu křížem, a tak pokračujte, dokud nemáte stabilní hromadu vysokou asi dvě třetiny topeniště. Mezi jednotlivými kusy nechte mezery, aby mohl proudit vzduch. Nahoru pak dejte suché třísky nebo štěpku a na ně jeden nebo dva podpalovače. Pokud používáte papír, zmačkejte ho do kuliček a umístěte je mezi třísky, ne na ně.
Pamatujte, že sálavé teplo ohřívá předměty, ne vzduch. Proto se vyplatí mít v místnosti těžké materiály – cihelnou klenbu, kamennou desku nebo hliněnou omítku. Tyto prvky absorbují energii a poté ji vyzařují do prostoru ještě hodiny po vyhasnutí ohně. Naopak lehké sádrokartonové příčky se ohřejí rychle, ale stejně rychle vychladnou. Pokud plánujete nové topeniště, myslete na tepelnou setrvačnost okolních konstrukcí – vyplatí se to na pohodlí i na účtu za palivo.
Vlhkost dřeva patří mezi faktory, které zásadně ovlivňují provoz kamen. Čerstvě pokácené dřevo mívá vlhkost přes 50 %, zatímco dobře vysušené by se mělo pohybovat pod 20 %. Tento rozdíl se projeví nejen na účinnosti topení, ale také na stavu skla na dvířkách. Mnoho lidí si myslí, že špinavé sklo je jen estetický problém, ale ve skutečnosti signalizuje hlubší technické souvislosti.
Jak vlhkost poznáte podle kouře a plamene Prvním signálem je kouř z komína. Mokré dřevo produkuje hustý, bílý nebo šedočerný kouř, který se táhne dlouho po přiložení. Plamen je mdlý, oranžový a často se mění v syčivý zvuk, protože voda v dřevě se odpařuje. Sklo se v tu chvíli zamlží a pokryje kondenzátem, který po chvíli zaschne a vytvoří matný film. Suché dřevo naopak hoří čistým, modrožlutým plamenem a sklo zůstává déle čisté, i při nižším výkonu.
Zapalte podpalovač a nechte dvířka pootevřená, dokud se oheň řádně nerozhoří. Přikládejte až tehdy, když se horní vrstva propadne a vytvoří žhavou krustu. Typickou chybou je přikládat příliš brzy, čímž se oheň udusí. Další častou chybou je používat vlhké dřevo — i při horním zapalování se pak tvoří dehet a saze, které zanášejí sklo i komín. Proto vždy dřevo skladujte pod přístřeškem alespoň dva roky a měřte jeho vlhkost, která by neměla překročit dvacet procent.
Když to shrneme: horní zapalování není složité, jen vyžaduje trochu pořádku při skládání dřeva. Jakmile si na něj zvyknete, už se nevrátíte ke starému způsobu. Stačí si zapamatovat tři pravidla — suché dřevo, mezery mezi poleny a přikládání až po rozhoření. Pak bude váš domov teplý, vzduch čistý a komín bez nánosů. Vyzkoušejte to při příštím zatápění, ať venku mrzne, nebo jen sychravě prší.
Prevence je jednoduchá: dřevo skladujte pod přístřeškem s volným prouděním vzduchu, nikdy ne přímo u zdi, a nechte ho zrát alespoň 1,5 roku. Řezaná polena by měla být rozštípána na menší kusy, aby proschla i vnitřní část. Při zatápění používejte štěpky z tvrdého dřeva nebo speciální podpalovače – papír a karton hoří rychle, ale nevyrobí dostatečné žár pro rychlé rozhoření. Pokud už k mokrému dřevu z nějakého důvodu sáhnete, přikládejte menší dávky a zvyšte přívod vzduchu.
Důležité je také myslet na bezpečnost. Když necháváte otevřené dveře mezi místnostmi, nevystavujte je průvanu, který by mohl sfouknout plamen. Vždy mějte kamna pod dohledem a v místnosti, kde se topí, nenechávejte hořlavé předměty. Pravidelně kontrolujte, jestli se teplo skutečně dostává do všech pokojů – nejlépe tak, že si do ložnice nebo pracovny dáte na hodinu teploměr. Pokud teplota neklesne pod příjemnou úroveň, je distribuce v pořádku. Když ne, hledejte překážky v cirkulaci a odstraňte je. Teprve pak krbová kamna vytopí celý dům, nejen jednu místnost.
Prvním krokem je zkontrolovat, kudy teplý vzduch z místnosti s kamny odchází do zbytku domu. Ideální je otevřená chodba nebo schodiště, které funguje jako komín. Pokud máte dveře mezi místnostmi běžně zavřené, teplo zůstane u kamen. Zkuste při topení nechat pootevřené dveře do chodby a do dalších pokojů, a to i v noci, když chcete spíš chladnější ložnici. Jen tak se teplý vzduch dostane dál. Řešením jsou také mřížky ve dveřích nebo zkrácení dveří o pár centimetrů od podlahy – to umožní přirozenou cirkulaci i při zavřených dveřích.
Než přiložíte do kamen nebo krbových kamen, většina lidí sáhne po podpalovači a novinách a snaží se rozdělat oheň naspod hromady dřeva. Výsledek je obvykle stejný: dlouhé čekání, zakouřená místnost a dřevo, které jen doutná. Přitom stačí změnit pořadí vrstev a celý proces topení se zásadně zrychlí. Horní zapalování, tedy rozdělání ohně nad hlavní vrstvou polen, není žádná novinka, ale osvědčená technika, kterou oceníte zejména v tuhých mrazech.
For more regarding navštívit stránku take a look at the web page.