Kolimace dalekohledu je jednou z činností, kterou řada pozorovatelů odkládá, dokud není obraz zcela nepoužitelný. Přitom stačí pravidelně kontrolovat seřízení optiky, zejména pokud dalekohled často převážíte nebo používáte na cestách. Zjistíte to jednoduše: hvězdy nejsou ostrými body, ale mají protáhlé tvary nebo se při zaostřování rozdvojují. Dalším příznakem je rozmazaný obraz při pohledu přes okulár, který nezmizí ani po pečlivém zaostření.
Typickou chybou začátečníků je přílišné utahování šroubů. Primární zrcadlo je upevněno pružinami – pokud šroub dotáhnete na doraz, zrcadlo se zdeformuje a obraz se pokřiví ještě víc. Stejně tak se vyvarujte seřizování všech šroubů najednou – vždy pracujte s jedním a sledujte, jak se obraz mění. Po každé kolimaci nechte dalekohled odpočinout, aby se pružiny stabilizovaly, a pak kontrolu zopakujte. Pokud si nejste jisti, raději svěřte seřízení odborníkovi, protože špatně provedená kolimace může poškodit závity i samotné zrcadlo.
Při ukládání zvolte formát TIFF s 16bitovou hloubkou, abyste zachovali maximální dynamický rozsah. JPEG je ztrátový a pro další úpravy v editoru nevhodný. Dále se vyhněte ukládání do formátu FITS, pokud nevíte, jak s ním pracovat – většina začátečníků pak neví, co s ním. Po uložení můžete přejít do Photoshopu nebo GIMPu, kde provedete finální úpravy kontrastu a barev.
Než vyrazíte za hvězdami, ověřte si na mapách světelného znečištění, kde je nejbližší tmavá oblast. Většina území Česka trpí světelným smogem, takže i deset kilometrů od města může být obloha znehodnocená. Nejlepší podmínky najdete v pohraničních horách, zejména na Šumavě, v Jeseníkách nebo v Beskydech. Vyberte si místo s volným výhledem na jih, protože Mléčná dráha je v letních měsících nejlépe viditelná právě tam. Vyhněte se údolím a kotlinám, kde se drží vlhkost a mlhy – ty rozptylují světlo a snižují průzračnost vzduchu.
Krok za krokem: jak na to bez speciálního vybavení Pro základní kolimaci budete potřebovat jasnou hvězdu (například Polárku) nebo umělou hvězdu – malý zdroj světla umístěný daleko od dalekohledu. Nastavte zvětšení na nejnižší hodnotu a zaostřete na hvězdu tak, aby byla co nejmenší. Pak hvězdu posuňte na okraj zorného pole. Pokud se při pohybu na střed mění její tvar (například se z ní stává malá kometa s ohonem), je třeba seřídit optiku. U Newtonových dalekohledů najdete na primárním zrcadle tři stavěcí šrouby (většinou s imbusem) a na sekundárním zrcadle tři menší šrouby. Postupujte vždy jen o čtvrt otáčky a kontrolujte obraz po každém povolení.
Když se řekne „padající hvězda”, většina lidí si představí zářící čáru na obloze a přání, které si stihnou vyslovit. Jenže skutečnost je úplně jiná. Padající hvězdy nejsou hvězdy v pravém slova smyslu – jsou to drobné částice prachu nebo kamínky, které vletí do zemské atmosféry a v důsledku tření se rozžhaví. Tento jev se odborně nazývá meteor. Není to tedy hvězda, ale částice, která shoří dřív, než dopadne na zem.
Když už lokalitu vyberete, počkejte na bezměsíční noc a na termín, kdy je Slunce nejníže pod obzorem. Ideální jsou dny kolem novu, ale pozor na kalendář – fáze Měsíce se mění. Měsíc v úplňku přebije i ty nejslabší objekty, takže pozorování je zbytečné. A pokud chcete vidět maximum, vyjeďte spíš ve středu týdne než o víkendu, kdy se kempy a ohniště plní rekreanty. Světla aut a baterek vám zničí adaptaci očí na tmu, takže si na místě počkejte alespoň dvacet minut, než začnete pozorovat.
Jak pozorovat meteory a nenechat se zmást Pro pozorování meteorů nepotřebujete žádné speciální vybavení. Stačí najít místo co nejdál od městských světel, ideálně s otevřeným horizontem. Dejte si pozor na měsíční svit – i ten může rušit. Nejlepší čas je po půlnoci, kdy je Země otočená směrem k dráze částic. Lehněte si na záda, zabalte se do deky a nechte oči zvyknout na tmu alespoň dvacet minut. Během té doby se vyhněte pohledu do mobilu, protože bílé světlo vás oslní a zničí noční vidění.
Typickou chybou je osvětlovat místa, která to nepotřebují. Pustá parkoviště, prázdné dvory nebo fasády domů často svítí celou noc, přestože je nikdo nevyužívá. Zvažte, zda je opravdu nutné, aby vaše zahrada byla osvětlená od setmění do svítání. Někdy stačí jen malá změna – vypnout dekorativní osvětlení po desáté hodině, zatáhnout závěsy nebo vyměnit venkovní žárovky za teplejší variantu. Každé takové opatření má smysl, protože světelné znečištění se sčítá z tisíců drobných zdrojů.
Než začnete s jakoukoli manipulací, ověřte, zda je problém opravdu v kolimaci. Nejprve nechte dalekohled aklimatizovat na venkovní teplotu alespoň třicet minut. Teplotní rozdíly uvnitř tubusu způsobují proudění vzduchu, které obraz rozmazává podobně jako špatná kolimace. Pak vyzkoušejte ostrost za denního světla na vzdáleném terči, například na anténě nebo komínu. Pokud je obraz ostrý ve středu, ale nekvalitní na okrajích, může jít o vadu optiky, kterou běžná kolimace nevyřeší.
If you have any type of concerns regarding where and ways to use celý článek, you could call us at the web site.