Během samotné výměny sledujte, zda montér provádí úkony správně. Měl by nejprve uzavřít hlavní ventil, vypustit zbytkovou vodu z potrubí a teprve poté demontovat starý vodoměr. Ujistěte se, že nový měřič má platné ověření a že montér po instalaci zkontroluje těsnost všech spojů. Typickou chybou je nechat montéra pracovat bez dozoru a pak zjistit, že někde kape voda. Na to máte právo – pokud si nejste jisti, požádejte o krátkou instruktáž, jak nový vodoměr funguje a kde je případný kulový ventil pro nouzové uzavření.
Spodní montáž (pod desku) vypadá moderněji a usnadňuje setření vody z desky přímo do dřezu. Vyžaduje ale přesné vyříznutí otvoru a montáž zespodu, což je bez pomoci druhé osoby takřka nemožné. Nezapomeňte, že spodní montáž je vhodná pouze pro kamenné, betonové nebo silné kompaktní desky; tenká laminátová deska by se pod tíhou dřezu mohla vyboulit. Vždy používejte montážní úhelníky a kvalitní silikon, který ztvrdne a vytvoří pružné těsnění.
Třetím faktorem je povolení od správce domu nebo SVJ. Výměna radiátoru se obvykle nepovažuje za stavební úpravu, ale zasahujete do společné části domu – topného systému. Většina správců vyžaduje písemný souhlas, a to i v případě, že měníte pouze radiátor a nezasahujete do stoupaček. Před nákupem si proto vyžádejte vyjádření správce nebo se podívejte do stanov společenství vlastníků. Pokud souhlas nedostanete, můžete být při pozdější kontrole nuceni uvést byt do původního stavu.
Když už máte dřez na místě, přichází na řadu napojení. Přívod vody i odpad musí být vždy opatřeny uzavíracími ventily, abyste mohli sifon vyměnit bez vypouštění celého okruhu. Sifon volte s plastovou nebo teleskopickou trubkou, která umožňuje snadné čištění. U 60cm dřezu často narazíte na problém, že standardní sifon je moc dlouhý a nevejde se do skříňky – proto před nákupem změřte hloubku skříňky i vzdálenost od odpadu ke stěně.
Nejčastější chybou je použití polystyrenu nebo minerální vlny bez parozábrany, případně s parozábranou, která není napojena na okolní konstrukce. Mezi další typické přešlapy patří zateplení pouze jedné místnosti, což vytvoří tepelný most, a nevhodné řešení rohů a koutů, kde dochází k největším tepelným ztrátám. I malá mezera ve fólii či nedotažený spoj způsobí, že se vlhkost začne hromadit přesně v místě, kde ji nechcete.
Montáž truhlíku je další kritický bod. Klasické držáky na parapet se hodí jen pro lehké plastové modely, a i ty musíte pevně dotáhnout, aby je vítr nezpůsobil. Pro větší truhlíky nebo pro zavěšení na zábradlí raději použijte univerzální držáky s aretací nebo háky s pojistkou. Častá chyba: lidé spoléhají na suchý zip nebo jen na zahnutí háku přes hranu, což při větší zálivce a tlaku větru neudrží. Pokud truhlík visí na zábradlí, vyberte držák s gumovou vložkou, která ochrání barvu a zabrání pohybu. Vždy zkontrolujte nosnost – samozavlažovací truhlík s mokrým substrátem může vážit i dvakrát víc než klasický.
Dále zkontrolujte, jaký typ otopné soustavy máte. U klasických dvoutrubkových systémů s nuceným oběhem je výběr radiátorů téměř neomezený. U jednopotrubních soustav nebo gravitačního oběhu je nutné vybrat radiátor s větším průtokem a nižším odporem, jinak hrozí, že voda nebude správně cirkulovat. Zjistěte také provozní tlak v systému – běžné radiátory snesou tlak okolo 6 barů, ale starší systémy mívají tlaky vyšší. Informace najdete na štítku kotle nebo na manometru u zdroje tepla.
Samotné osazení má svá pravidla. Dno truhlíku nikdy nezasypávejte keramzitem – samozavlažovací systémy fungují na principu vzlínání vody přes drenážní otvory v přepážce, takže keramzit by tuto funkci zablokoval. Místo toho použijte kvalitní substrát určený pro balkonové rostliny, který obsahuje perlit nebo kokosová vlákna, je kyprý a dobře vede vodu. Při sázení rostlin dejte pozor, abyste nepoškodili vzlínací knot nebo otvory. Pokud truhlík nemá knot, ale tzv. přepad, musí být vždy mírně šikmý, aby voda mohla stékat do zásobníku.
Samotná montáž začíná vypuštěním topné vody z okruhu, který vede do vašeho bytu. To obvykle vyžaduje uzavření ventilů na stoupačkách, k čemuž potřebujete klíče, které má jen správce. Nikdy se nepokoušejte demontovat radiátor pod tlakem – hrozí opaření a zaplavení bytu. Po vypuštění odpojte starý radiátor, odšroubujte rohy a připevněte nový. Při montáži dbejte na to, aby byl radiátor dokonale vodorovný a ve správné vzdálenosti od stěny – většina modelů má předepsané montážní vzdálenosti, které ovlivňují proudění tepla.
If you adored this post and you would certainly such as to get additional facts regarding discuss kindly visit our webpage.