Než se vydáte do zahradnictví, zjistěte si, kolik hodin denně na váš balkon dopadá přímé slunce. To je základní údaj, který rozhodne o tom, zda vám budou kvést muškáty, nebo naopak shodí listy. Změřte to v průběhu dne – ráno, v poledne a večer – a to včetně případného stínu od sousedních budov či stromů. Pokud máte balkon orientovaný na sever, počítejte s tím, že většina tradičních balkonovek (pelargonie, petúnie, verbeny) tu strádá. Místo nich sáhněte po netýkavkách, begoniích nebo fuchsii, kterým vyhovuje rozptýlené světlo a vlhčí substrát.
Když potřebujete zabavit větší skupinu a není moc místa, vsaďte na „Balónkovou přestřelku” – ale ne klasickou. Každé dítě dostane nafouknutý balónek, který si přiváže na kotník pomocí provázku. Úkolem je chránit vlastní balónek a přitom prasknout cizí – šlápnutím, ne rukama. Hra končí, když zbude jen jeden balónek. Děti se musí hodně ohýbat, uhýbat a skákat, takže je to skvělý trénink reakcí. Nezapomeňte na bezpečnost: určete prostor, kde se hraje, a zakážte běhat mimo něj. Balónky přivazujte tak, aby nebyly příliš nízko u kotníku, jinak hrozí zakopnutí. Pro menší děti použijte místo balónků ponožky – jsou bezpečnější a méně plaší.
Pro mladší děti, které ještě nezvládají složitá pravidla, je ideální „Zvířecí honička”. Každé dítě si vylosuje kartičku se zvířetem a musí se pohybovat jako ono – zajíc poskakuje, medvěd jde po čtyřech, had se plazí. „Šelma” (učitelka nebo starší dítě) chodí mezi nimi a když zvolá jedno zvíře, všichni s tímto zvířetem si musí sednout do dřepu, jinak jsou chyceni. Kdo je chycen, vypadává a pomáhá šelmě hlídat. Častá chyba: děti začnou zvířata měnit podle toho, kdo vyhrává, a vznikne chaos. Kartičky proto rozdávejte tajně a na začátku si společně ukažte, jak se každé zvíře pohybuje. Hru můžete hrát i ve třídě, stačí posunout lavice ke stěnám.
U jižní strany je situace opačná: přímé slunce od rána do večera sice svědčí muškátům, olivám či levanduli, ale jen za předpokladu, že zajistíte dostatečnou zálivku. V praxi to znamená zalévat denně, někdy i dvakrát, a to nejlépe ráno nebo večer, ne v poledním úpalu. Většině rostlin nesvědčí, když jim voda stojí v misce, ale u jižního balkonu je lepší misku nemít vůbec – přebytečná voda se rychle odpaří a kořeny netrpí přemokřením. Pozor na substrát: do nádob na přímém slunci použijte kvalitní zeminu s perlitem, která drží vodu, ale zůstává vzdušná.
Důležité je také přizpůsobit počet rostlin velikosti truhlíku a jeho umístění. Na větrném balkoně se voda odpařuje mnohem rychleji, a proto volte spíše nižší nádoby s větším objemem zeminy, které udrží vláhu déle. Do úzkých truhlíků na zábradlí se vejde méně substrátu, a tak je třeba zalévat častěji. Řešením je samozavlažovací truhlík – pokud ho ale použijete, kontrola vlhkosti prstem nefunguje, protože voda se drží ve spodní nádrži. V takovém případě se řiďte ukazatelem stavu vody, který bývá součástí nádoby, a doplňujte ji teprve tehdy, když klesne na minimum.
Hry, které spojí pohyb s logikou a spoluprací Druhá aktivita, „Tajná mise”, rozvíjí spolupráci celé skupiny. Rozdělte děti na týmy po třech až čtyřech. Každý tým dostane jednoduchý úkol: přenést pingpongový míček z bodu A do bodu B tak, aby se ho dotýkali všichni členové týmu najednou. Míček nesmí spadnout na zem, jinak vracejí na start. Zakázané je držet míček v dlaních – musí na něm ležet třeba krabice od bot nebo kus kartonu. Po pár kolech úkol ztížte: jedno dítě má zavázané oči a ostatní ho vedou pouze slovy. Nejčastější chyba je, že kapitán začne křičet na celé hřiště a nikdo nerozumí. Domluvte se předem na krátkých povelových slovech – „stop”, „doprava”, „pomalu” – a trvejte na tom, že mluví jen jeden.
Jak poznáte, že rostlina chce víc světla nebo naopak méně vody Rostliny vám samy řeknou, co jim chybí. Pokud mají vytažené, světlé stonky a listy se k sobě tisknou, je to jasný signál nedostatku světla – přesuňte je blíž k zábradlí nebo na světlejší parapet. Naopak žluté skvrny na listech a hnědé okraje často znamenají úžeh, tedy příliš ostré polední slunce. V takovém případě rostlinu zastiňte průsvitnou textilií nebo ji přemístěte do polostínu. Co se týče zálivky, platí jednoduché pravidlo: prstem zkuste vrchní vrstvu substrátu. Pokud je suchá do hloubky asi dvou centimetrů, zalijte; pokud je vlhká, nechte být. Častější chybou než sucho bývá přelití – pak kořeny hnijí a listy žloutnou.
Na co si dát pozor při výběru pomůcek a častých chybách Typickou chybou je příliš silný tlak při čištění. Když budete kartáček tlačit na zuby, stěrky se poškodí a dásně začnou krvácet. Další častý omyl je čištění hned po jídle, zejména po kyselých nápojích nebo ovoci – kyseliny dočasně zjemní sklovinu a kartáček by ji mohl obrušovat. Počkejte alespoň 20 minut, nebo si před čištěním vypláchněte ústa vodou.
If you loved this short article and you would like to receive additional info concerning tady kindly stop by the internet site.