Při montáži dbejte na to, aby bidýlko nebylo přesně nad krmítkem ani napáječkou. Trus padající z hřadujících slepic by kontaminoval vodu i krmivo. Vzdálenost mezi jednotlivými bidýlky by měla být alespoň 35 centimetrů, aby si ptáci navzájem neklovali do ocasu. Počítejte také s tím, že každá slepice potřebuje na bidýlku zhruba 20 až 30 centimetrů délky – pokud jich máte pět, potřebujete bidýlko dlouhé minimálně 1,5 metru.
Průměr tyče: nejčastější chyba začátečníků Většina lidí použije obyčejnou hranatou lati nebo kulatou tyč o průměru 5 centimetrů. To je špatně. Slepičí noha se potřebuje obemknout kolem bidýlka tak, aby váha byla rozložená po celé ploše chodidla. Optimální průměr je 6 až 9 centimetrů, a to u běžných plemen (leghornky, sussexky, orpingtonky). U těžších plemen, jako jsou brahmánky nebo jorkšírky, volte průměr spíše 8 až 10 centimetrů. Tenčí bidýlko způsobí, že se prsty stáčejí do nepřirozené polohy a tlačí na kloubní pouzdra.
Základem je aromatické listí a natě, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry a roztoče. Nejspolehlivější volbou je levandule, máta peprná, rozmarýn, šalvěj a tymián. Tyto byliny můžete použít čerstvé i sušené. Čerstvé natě rozložte do hnízd a na podestýlku v místech, kde se slepice nejčastěji zdržují. Sušené byliny naopak zavěste do trsů pod strop nebo je nasypte do látkových sáčků, které umístíte do rohů kurníku. Pozor na to, aby sáčky nebyly v dosahu slepic – ty by je mohly roztrhat a byliny rozhrabat.
Než začnete spojovat, nakreslete si jednoduchý plán. Kurník by měl mít dostatečnou podlahovou plochu – na jednu slepici počítejte alespoň s jedním čtverečním metrem uvnitř a dvojnásobkem ve výběhu. Palety můžete postavit na sebe, spojit je vruty a vytvořit tak stěny. Spáry mezi prkny vyplňte izolací nebo je překryjte další vrstvou dřeva. Nezapomeňte na zadní stěnu, kterou je nejlepší umístit proti převládajícímu větru.
Když stavíte kurník, bidýlko většinou připevníte někam pod strop, aby slepice měly dost místa. Jenže příliš vysoké bidýlko nebo špatný průměr tyče dokáže ptákům způsobit zánět šlach, deformity prstů a dokonce i trvalé kulhání. Slepičí noha není stavěná na pevné sevření – potřebuje bidýlko, které kopíruje tvar jejího chodidla a umožní jí spát bez zbytečného napětí.
Jak byliny aplikovat, aby účinek opravdu fungoval Nejčastější chybou je použití příliš malého množství nebo umístění bylin na místa, která slepice pravidelně přehrabují. Účinná vrstva čerstvých bylin by měla být alespoň dva až tři centimetry silná, a to zejména v hnízdech a pod hřady. Pokud použijete sušené byliny, počítejte s tím, že jejich vůně po několika dnech vyprchá. Proto je nutné je měnit zhruba jednou za tři až pět dní, v horkém počasí častěji. Další možností je příprava jednoduchého bylinkového postřiku: hrst čerstvých bylin zalijte litrem vroucí vody, nechte vylouhovat a po vychladnutí postříkejte stěny, hřady a podestýlku. Tento výluh neublíží slepicím ani při kontaktu s kůží, ale nesmí se dostat do krmiva nebo napáječky.
Samotné hřady a snášková hnízda už nejsou žádná věda. Hřad umístěte vodorovně, ve výšce čtyřiceti až šedesáti centimetrů, a na jednu slepici počítejte s délkou dvacet pět centimetrů. Hnízda vytvořte jednoduše z menších přepravek nebo zbytků palet, vystlajte je slámou a umístěte do nejtmavší části kurníku. Než kurník osadíte, nechte ho pár dní vyvětrat a natřete dřevo vápnem, které odpuzuje parazity.
Jak poznáte, že problém způsobuje nedostatek vápníku Pokud slepice snáší vejce bez skořápky opakovaně, pravděpodobně jde o nedostatek vápníku. Dalšími příznaky jsou měkké kosti, kulhání nebo snížená aktivita. V tomto případě je vhodné podávat vápník ve formě prášku nebo drtě, ale pozor na předávkování. Nadbytek vápníku totiž může vést k problémům s ledvinami a naopak snižovat vstřebávání fosforu. Důležité je také zajistit dostatek slunečního světla, protože vitamín D3 se tvoří v kůži za působení UV záření. Pokud chováte slepice v uzavřeném prostoru, zvažte přidání vitamínového doplňku s obsahem D3.
Vlhké podestýlky, zbytky krmiva a trus jsou pro mouchy a další hmyz doslova pozvánkou k rozmnožování. Než sáhnete po chemických postřicích, zkuste do kurníku umístit byliny, které hmyz odpuzují a zároveň částečně pohlcují nepříjemný amoniak. Nejde o zázrak, který nahradí úklid, ale o doplněk, který výrazně zlepší prostředí pro vaše nosnice i pro vás při každodenní návštěvě.
Vybavení kurníku řešte s ohledem na údržbu. Krmítka a napáječky volte závěsné nebo podstavce, které zabrání vysypávání a znečištění trusem. Hnízda vystelte slámou nebo hoblinami a pravidelně je měňte. Podestýlku v kurníku vyměňujte podle potřeby, minimálně jednou týdně. Použít můžete piliny, které dobře sají vlhkost. Každé jaro proveďte důkladnou dezinfekci a vybílte vápnem. Prevence je levnější než léčení nemocí.
If you have any concerns about wherever and how to use BBS.Yp001.net, you can contact us at our page.