Skalnaté hřebeny a suť vyžadují tuhou podešev a vyšší kotník Jakmile plánujete túry po kamenitých cestách, sutích nebo hřebenech s exponovanými úseky, přestaňte spoléhat na měkkou podrážku. Ta se na ostrých hranách kamenů prohýbá, takže po pár hodinách cítíte každý kámen pod chodidlem a rychleji se unavíte. Vyberte si boty s tuhou podešví, která se jen minimálně kroutí. Zkuste ji ohnout přes hranu schodu – pokud se ohne příliš snadno, na suť se nehodí. V těchto terénech oceníte i vyšší kotník, který chrání před podvrtnutím při nestabilním došlapu. Důležitá je také tužší špička, která ochrání prsty při nárazu do kamene.
Dalším praktickým ukazatelem je změna výšky oblačnosti. Pokud ráno létají mraky vysoko a odpoledne jich přibývá směrem k zemi, znamená to, že se vzduch ochlazuje nebo se zvyšuje vlhkost. Nízká, tmavá a rovnoměrná vrstva (nimbostratus) bez jakýchkoliv trhlin přináší vytrvalý déšť, který v horách dokáže trvat i dva dny. Pokud se naopak mezi nízkými mraky objeví jasné okno a slunce, počítejte s tím, že se během hodiny zatáhne znovu – takové „okno” bývá jen dočasné.
Častým omylem je sledovat pouze oblačnost přímo nad hlavou. V horách je důležité koukat na západ, odkud většinou přichází frontální systémy. Pokud na západním obzoru vidíte temný pás, který se zvedá a postupně zakrývá slunce, máte zhruba 2–3 hodiny na to, abyste se dostali do bezpečí. Naopak večerní vyjasnění po dešti, kdy se na západě objeví nízko položené trhliny a mezi nimi zapadá slunce, slibuje poměrně stabilní noc.
Nezapomeňte, že mraky jsou jen jedna část skládačky. Kombinujte je s pozorováním větru – pokud fouká od jihu a oblačnost se rychle mění, je riziko srážek vyšší. Stejně tak sledujte teplotu: když v létě po obědě klesne o pět stupňů během dvaceti minut, skoro jistě přichází přeháňka nebo bouřka. A pokud si nejste jistí, otočte se zpět. Hory utečou, ale vy už nemusíte.
Než si koupíte nové turistické boty, přestaňte řešit barvu a zaměřte se na podrážku a tuhost. Základní chyba bývá univerzální bota na všechno – na suché lesní cesty i na suť. Každý terén klade jiné nároky na přilnavost, stabilitu kotníku a tlumení došlapu. Pokud chodíte převážně po zpevněných cestách, stačí lehká obuv s měkkou podrážkou. Jakmile ale vstoupíte na kamenité stezky nebo mokré kořeny, začnete potřebovat pevnější oporu a agresivnější vzorek.
Na závěr jedna praktická rada: bez ohledu na to, kterou trasu si vyberete, vždy si zkontrolujte předpověď počasí a aktuální informace na informačních tabulích u vstupů. Pokud hrozí bouřky, vyhněte se vyhlídkám na skalních hranách – blesky a prudký déšť tu nejsou výjimkou. Stejně tak nikdy neopouštějte vyznačené cesty, i když se zdá, že bludiště skal nabízí zkratku. Bloudění v pískovcovém labyrintu je nejčastější příčinou zbytečných komplikací. Jeden den je ideální doba na to, abyste si z Českého Švýcarska odnesli pocit, že jste viděli to nejhezčí – ale jen pokud budete chytří a ohleduplní.
Než vyrazíte na túru, podívejte se na oblohu. Mraky vám prozradí víc než barometr v mobilu, ale jen pokud víte, co sledovat. V horách se počasí mění rychle, a proto se vyplatí umět číst základní signály. Následující poznámky vycházejí z praxe horských vůdců a záchranářů, kteří se na mraky spoléhají denně.
Pozor také na bláto a mokré povrchy. Univerzální vzorek často selhává na mokré hlíně nebo na podmáčených loukách. Pokud chodíte často v těchto podmínkách, vyberte si boty s podrážkou z měkčí směsi, která se lépe přizpůsobí nerovnostem. Tvrdá podrážka na mokrém kameni klouže i s dobrým vzorkem. Vždy si před koupí ověřte, jak se bota chová na šikmé ploše – některé modely mají výrazně horší přilnavost na vlhkém povrchu, což poznáte až při chůzi. Pokud máte možnost, projděte se v botách po nerovném terénu ještě před odchodem z prodejny.
Vyrazit na české hřebeny nebo do lesů s cílem zanechat po sobě jen stopy bot není žádná věda, ale chce to trochu plánování. Základní pravidlo zní: všechno, co si donesete, si také odnesete. To se týká i slupek od banánů, ohryzků nebo papírových kapesníků. V přírodě se sice rozloží, ale trvá to týdny i měsíce a hyzdí to okolí. Mnohem lepší je myslet dopředu a minimalizovat už to, co si do batohu zabalíte.
Když se mraky začnou „vařit” – pozor na bouřky Během dopoledne sledujte, jak se vyvíjejí kupovité mraky (cumulus). Pokud kolem jedenácté hodiny začnou mohutnět do výšky a jejich vrcholky se podobají květáku či věži, je to varování. Horská bouřka dokáže udeřit během půl hodiny od chvíle, kdy se objeví první kovadlina (rozplývající se vrchol ve tvaru kovadliny). V tu chvíli nemáte co dělat na hřebeni, v sedle ani pod osamělým stromem. Sestupte minimálně 100 výškových metrů do údolí a počkejte, až bouřka přejde. Typickou chybou je spoléhat na to, že „to přejde bokem” – v horském terénu se bouřky často stáčejí podél údolí a mění směr.
If you have any sort of inquiries pertaining to where and just how to make use of přejít na web, you could call us at our own web-site.