Na co si dát pozor při měření Prst není celý den stejný. Ráno a po probuzení bývá užší, večer nebo po sportu naopak širší. Ideální je měřit v poledne, kdy je prst v průměrném stavu. Také myslete na teplotu – v chladu se prsty stahují, v teple otékají. Pokud měříte po koupeli nebo po cvičení, počkejte alespoň hodinu. Vždy měřte prst, na kterém budete prsten nosit – na pravé i levé ruce se velikosti liší.
Na co si dát pozor, aby vás test nezmátl První častý omyl spočívá v tom, že lidé testují šperk přímo na pultu nebo na kovové podložce. Magnet pak přitáhne i podložku, což zkreslí výsledek. Vždy pokládejte šperk na nekovový povrch, ideálně na dřevo, plast nebo sklo. Druhým problémem je testování lakovaných nebo emailovaných povrchů. Barevná vrstva může magnetickou sílu zeslabit, takže získáte falešně negativní výsledek. V takovém případě magnetem jemně přejíždějte po nejméně zdobené části, nejlépe po zapínání nebo vnitřní straně.
Typickou chybou je testování pouze přívěsku nebo středové části, zatímco řetízek je z jiného materiálu. Vždy otestujte celý šperk, včetně zapínání a všech článků. Dalším častým omylem je použití příliš slabého magnetu, který nedokáže přitáhnout těžší kusy nebo silnější ocel. S obyčejným magnetem z magnetické tabule můžete získat falešně negativní výsledek. Pokud chcete opravdu spolehlivý výsledek, investujte do neodymového magnetu – seženete ho v hobby potřebách nebo v elektronice. Při manipulaci s ním dejte pozor, aby nepřiskřípl prsty nebo nepoškodil jiné kovy.
Nezapomínejte na příležitost. K dennímu nošení volte lehké vrstvy – tenké řetízky a malé náušnice. K večernímu outfitu můžete přidat větší přívěsky nebo krystaly. Vždy se ale před odchodem zkontrolujte v zrcadle a pohněte hlavou, zda se vám šperky nezamotávají. Pokud se zamotají, upravte délky – je to častý problém, který se vyřeší jen zkrácením jednoho řetízku.
Pro jistotu změřte prst třikrát v různé dny a z výsledků vyberte střední hodnotu. Pokud vyjde mezi dvěma velikostmi, vyberte tu větší – prsten lze později u klenotníka zúžit, ale rozšíření je složitější. Správně zvolená velikost by měla jít přes kloub s mírným odporem a na prstu by se neměla otáčet. Pokud si nejste jistí, zajděte do kamenné prodejny a nechte si změřit prst profesionálním měřidlem – je to rychlé a zdarma.
Třetí pastí je záměna niklu za jiné magnetické kovy. Některé slitiny obsahují železo, které magnet přitáhne stejně jako nikl. Pokud chcete rozlišit nikl od železa, použijte citlivější postup: magnet přibližujte pomalu a sledujte, kdy začne šperk přitahovat. Železo reaguje na větší vzdálenost, nikl až těsně u povrchu. To je ale spíše orientační pomůcka, pro spolehlivé rozlišení byste potřebovali chemický test na nikl, který se prodává ve formě kapek nebo tyčinek. Magnetický test vám dá jasnou odpověď, ale neříká nic o tom, zda je nikl vyluhovatelný a nebezpečný pro pokožku.
Typickým omylem je představa, že si u zlatníka necháte vyrobit šperk levněji, než byste ho koupili v obchodě. U zakázky platíte za individuální přístup a čas, který řemeslník věnuje vašemu projektu. Pokud chcete ušetřit, zaměřte se na jednodušší design bez složitých rytin a vsazení, nebo zvolte levnější kov. Například kombinace stříbra a menšího zirkonu vypadá efektně, ale cena zůstane přijatelná.
Prvním krokem je vždy konzultace. Zlatník potřebuje pochopit, co přesně si přejete: jaký styl, kov, případně kámen, a pro jakou příležitost šperk vzniká. Přineste si obrázky, skicu nebo starší šperk, který se vám líbí. Na schůzce se dohodnete na materiálu, technologii zpracování a hlavně na rozpočtu. Pozor na častou chybu: podcenit časovou rezervu. Kvalitní šperk na míru obvykle trvá 4 až 8 týdnů, v sezóně (před Vánoci či svatbami) i déle.
Nejčastější chybou je měření přes kloub. Prsten musí projít přes kloub, ale nesmí na něm být volný. Pokud je kloub výrazně širší než kořen prstu, zvolte velikost podle kloubu a nechte si poradit s případným zúžením prstenu u klenotníka. Další častou chybou je použití krejčovského metru – ten je příliš ohebný a výsledek je nepřesný. Použijte tvrdý papír nebo kousek tenkého kartonu.
Pro měření pomocí proužku si vystřihněte tenký papír (asi 1 cm široký) a omotejte ho kolem prstu. Místo, kde se konce potkají, označte tužkou. Poté proužek srovnejte a změřte délku v milimetrech. Tuto hodnotu vydělte číslem 3,14 – získáte průměr. Porovnejte ho s tabulkou velikostí prstenů, kterou najdete u prodejce. Pozor na to, že tabulky se mohou lišit, proto vždy kontrolujte tu konkrétní.
If you enjoyed this information and you would certainly like to get additional info relating to osvěTlení v obýváku kindly browse through our web-page.
Tags: dokončení interiéru