Nejprve si připravte potřebné nástroje a materiál. Kromě nových šamotových desek budete potřebovat šamotovou maltu, případně lepidlo odolné vysokým teplotám, dále kovovou špachtli, vodováhu, kladívko a dláto na odstranění starých desek. Vždy kupujte desky stejné tloušťky a rozměrů jako ty původní, jinak může dojít k nerovnostem. Před samotnou výměnou nechte kamna zcela vychladnout a vyjměte veškerý popel. Očistěte spalovací prostor od sazí a prachu – nejlépe vysavačem s jemným nástavcem. Vyfotografujte si staré desky a jejich uspořádání, pomůže vám to při skládání nových.
Mezi nejčastější chyby patří použití obyčejného stavebního lepidla, které neodolá vysokým teplotám a začne se drolit. Stejně problematické je přehnané zatížení desek při pokládání – nedopusťte, aby na ně působila vlastní váha a tlak od jiných prvků. Další chybou je nedostatečná příprava podkladu: zbytky staré malty nebo prachu snižují přilnavost. Mnoho lidí také zapomíná na to, že šamotové desky jsou křehké při manipulaci – snadno prasknou, pokud s nimi boucháte o tvrdou podložku. Vždy je pokládejte na měkkou podložku a při montáži držte za hranu, nikdy ne za střed.
Měkké dřevo, jako je smrk, borovice nebo jedle, je pro podpal ideální díky vysokému obsahu pryskyřice, která se snadno vznítí. Často ale děláme chybu, že ho použijeme na celý oheň, a pak jen přikládáme a přikládáme. Přitom stačí znát pár pravidel, která vám ušetří nejen dřevo, ale i čas při rozdělávání. Klíčové je pochopit, že měkké dřevo má sloužit jako startér, ne jako hlavní palivo.
Největší pozornost věnujte spalovací komoře a popelníku. Popel odstraňte po každém vyhasnutí, ideálně do nehořlavé nádoby s víkem. Zbytky sazí a dehtu, které se usazují na stěnách topeniště, odstraňte kartáčem s mosaznými štětinami – jsou šetrné k povrchu a účinně uvolňují nečistoty. Nikdy nepoužívejte vodu nebo chemii uvnitř spalovacího prostoru, pokud to výrobce výslovně nedoporučuje. Nánosy mastnoty a dehtu se nejlépe odstraní mechanicky před dalším zatopením.
1. Důkladně vyčistěte spalovací komoru a kouřovod. Usazeniny popela a dehtu snižují přenos tepla do místnosti a zvyšují riziko vzniku požáru v komíně. Vypněte kamna, nechte je úplně vychladnout a odstraňte popel ze dna i ze všech žeber. Zkontrolujte také klapku a kouřové cesty – pokud jsou zanesené, použijte kartáč s tuhými štětinami. Tento krok opakujte alespoň jednou za měsíc, v topné sezóně častěji.
Typickou chybou domácností je používání kamen jako spalovny odpadu. Může to být papír, obaly nebo dokonce natřené dřevo. Tím se do ovzduší uvolňují toxické látky, které zanášejí kamna i komín a ničí katalyzátory, pokud je kamna mají. Stejně problematické je topení vlhkým nebo čerstvě pokáceným dřevem. Vlhkost způsobuje nízkou teplotu hoření, tvorbu dehtu a zanášení skla. Ideální je dřevo s vlhkostí do 20 %, které se pozná podle prasklin na koncích a světlého zvuku při zaklepání.
Odstraňování starých desek provádějte opatrně. Pokud jsou desky jen prasklé, ale stále drží, můžete je rozlomit dlátem. Nejdříve zkuste vypáčit jednu desku v rohu – pokud půjde snadno ven, pokračujte. Dejte pozor, abyste nepoškodili okolní konstrukci kamen, zejména spalovací komoru. Po odstranění všech desek zkontrolujte stav podkladu. Pokud je podklad poškozený, vyspravte ho šamotovou maltou a nechte vytvrdnout. Základ musí být rovný a suchý, jinak nové desky nebudou dobře sedět.
6. Používejte správné množství paliva. Přeplněné topeniště nedává více tepla, naopak vytváří přetlak a zhoršuje spalování. Dbejte na to, aby mezi kusy dřeva zůstaly mezery pro průchod vzduchu. Ideální dávku poznáte podle toho, že kamna dosáhnou provozní teploty přibližně za 15–20 minut a udrží ji stabilně.
Častým problémem při topení v kamnech je kolísání teploty. Než se ale pustíte do počítání intervalů, zaměřte se na dvě věci: kvalitu dřeva a velikost topeniště. Suché, ideálně dvě sezóny proschlé palivové dřevo hoří stabilně a vydrží déle. Pokud topíte vlhkým dřevem, teplo se ztrácí ve vypařované vodě a kamna vyžadují častější přikládání. Praktickým vodítkem pro rovnoměrný chod je sledovat stav žhavé vrstvy, ne čas na hodinách.
Jak poznat správný okamžik pro přiložení? Nespoléhejte na to, že teploměr na komíně ukazuje konkrétní teplotu. Sledujte spíše plamen a strukturu uhlíků. Pokud po otevření dvířek vidíte, že z polen šlehají malé plamínky a uhlíky mají oranžovo-červenou barvu, máte ještě asi patnáct až dvacet minut rezervu. Rozhodně nečekejte, až se vytvoří tenká vrstva popela, která izoluje teplo. Přikládání v této fázi vede k zakouření a usazování dehtu ve skle. Při přikládání vždy rozhrňte žhavou vrstvu do roviny a položte nová polena buď na střed, nebo mírně stranou od zadní stěny.
For those who have virtually any issues relating to in which and also tips on how to utilize web, you’ll be able to e-mail us on our own webpage.