Velký vliv má také obuv. Pevný kotník a vzorek s dobrým záběrem do podloží jsou důležitější než měkká podrážka. Před sestupem si přezujte na těsnější boty, aby noha neklouzala dopředu, a dbejte na to, aby tkaničky byly utažené i kolem kotníku. Pokud máte v batohu těžký náklad, posaďte ho výš a blíž k zádům – těžiště pak zůstává nad středem těla a vy nemusíte tolik brzdit.
Základem je práce s těžištěm. Při sestupu nepřenášejte váhu na patu, ale pokládejte chodidlo spíš na celou plochu, případně na vnější hranu, a koleno držte nad špičkou. Častá chyba je propnuté koleno při dopadu – to přenáší náraz přímo do kloubu. Místo toho nechte koleno mírně pokrčené a pohyb tlumte svaly stehna. Krok by měl být krátký a kontrolovaný, ne skákavý. Pokud jdete po kamenitém terénu, snažte se vybírat si místo dopadu s předstihem a vyhýbat se ostrým hranám.
Pokud je ve skupině více lidí, rozdělte se a udržujte mezi sebou vzdálenost 5–10 metrů. Tím se snižuje šance, že blesk zasáhne více osob najednou. Nikdy se neshlukujte kolem jediného úkrytu ani kolem zraněného — pokud někdo utrpí úraz bleskem, okamžitě mu poskytněte první pomoc, ale nejprve zjistěte, zda je oblast stále pod napětím. Po úderu už nehrozí, že by vás postižený elektrizoval, takže se k němu můžete přiblížit. Život ohrožující je hlavně zástava dechu a srdeční činnosti, proto začněte s resuscitací a volejte pomoc, jakmile to situace dovolí.
Posledním tipem je plánování. Než vyrazíte, podívejte se na profil trasy a rozvrhněte si tempo tak, abyste na sestup měli dost sil. Typická chyba je vyrazit z vrcholu příliš rychle a po dvaceti minutách cítit třes ve stehnech. Raději si udělejte krátkou pauzu na hřebeni, dejte si svačinu, a pak sestupujte rovnoměrným tempem, které udržíte až dolů. S každým sestupem se tělo adaptuje, ale jen tehdy, když mu dáte šanci.
Při výběru trasy sleduj nejen celkové stoupání, ale i délku jednotlivých úseků. Dlouhé táhlé kopce tě unaví jinak než krátké prudké sekce. Naplánuj si, kde si odpočineš, a počítej s tím, že v horách se rychlost výrazně snižuje. Na každých sto výškových metrů si přidej čas navíc, obvykle deset až patnáct minut podle sklonu a povrchu. Pokud jedeš s dětmi nebo s méně trénovanými parťáky, buď ještě opatrnější.
Poslední bod se týká systému teleskopických sekcí. Tři články se lépe skládají a vejdou se do batohu, ale mají více spojů, které se mohou uvolnit. Dva články jsou stabilnější, ale v složeném stavu delší – možná se vám nevejdou do kapsy batohu. Zvažte, jak budete hole přenášet, když je nepoužíváte. Bezpečnostní pojistka proti samovolnému složení je nutnost – jinak se hůl při opření o ni najednou zkrátí a vy ztratíte oporu přesně ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete.
Po návratu domů nezapomeňte na vyhodnocení – co fungovalo, co ne. Zapište si, kdy byly cesty schůdné, jaké byly teploty a kde byla námraza. Tyto poznámky se hodí při plánování dalších túr. Zimní hory vám poskytnou nezapomenutelné zážitky, ale jen pokud k nim přistupujete s pokorou a respektem. Připravenost není o strachu, ale o schopnosti reagovat na změny. Když budete vědět, co dělat, stane se zimní túra bezpečnou radostí, ne bojem o přežití.
Když už jste na trase: pravidla, která vás udrží v bezpečí Jakmile vyrazíte, sledujte nejen cestu, ale i své tělo. Prvními příznaky prochladnutí jsou třes, brnění prstů a únava. Pokud je zaznamenáte, okamžitě se oblečte nebo si dejte teplý nápoj z termosky. Nečekejte, až bude stav kritický. Stejně důležité je pravidelné doplňování tekutin – v zimě se potíte méně, ale přesto ztrácíte vodu, což vede k rychlejšímu prochladnutí. Pijte v malých dávkách, ale často. Typickou chybou je zůstat na vrcholu příliš dlouho. Vrchol je vystaven větru, proto tam jen krátce odpočívejte a pokračujte do nižších poloh.
Když nemáte možnost úkrytu, zaujměte tzv. bleskový dřep: dřepněte si na břišky chodidel, spojte nohy a kolena k sobě, předkloňte se a ruce si dejte na kolena. Hlava má být skloněná, ale ne mezi kolena. Tato pozice minimalizuje kontaktní plochu s půdou a chrání životně důležité orgány. Nikdy si nesedejte ani nelehejte na zem — pokud dojde k výboji, proud se šíří povrchem a vaše tělo musí být co nejmenším vodičem. Zůstaňte v této pozici, dokud bouřka neskončí, nebo alespoň 30 minut po posledním zahřmění.
Pokud hledáte klidnější variantu, zkuste Šaunštejn a Vysoký les. Tato trasa z Vysoké Lípy vede méně turistickým terénem, nabízí zříceninu hradu a výhledy na nepřeberné množství skal. Pozor na značení – na některých křižovatkách jsou cedule zastaralé, proto si předem stáhněte mapu do mobilu a vypněte data, abyste šetřili baterii. Orientace podle fyzické mapy je spolehlivější, ale ne každý ji umí číst.
When you have any kind of issues concerning exactly where and also the way to use zde, you possibly can e mail us at the web site.