Nakonec si dejte pozor na jedno: lezení na stěně není totéž co lezení v přírodě. Na stěně jsou chyty barevně označené a víte přesně, kam máte šlápnout. V přírodě to takové nebude – budete muset hledat cesty vlastní úsudek. Proto pokud toužíte po skalách, začněte na stěně, ale po pár měsících si najděte kurz, který vás naučí základy jištění a pohybu na reálném terénu. Nepodceňujte to: skála je nevyzpytatelnější a vyžaduje víc znalostí než umělá stěna. Rozhodně nechoďte na skály sami bez předchozího tréninku pod vedením zkušeného lezce.
Když se rozhodnete začít lézt, první věc, kterou uděláte, je najít si nejbližší lezeckou stěnu. Ale pozor: ne každá stěna je vhodná pro úplného začátečníka. Mnozí nováčci skončí na stěně, která je příliš vysoká, přeplněná nebo zaměřená na trénink pokročilých. Výsledek? Frustrace, zbytečné čekání a pocit, že lezení není pro vás. Abyste se tomu vyhnuli, zaměřte se při výběru na tři konkrétní věci: výšku stěny, typ lezení a atmosféru.
Typické chyby, které dělají i zkušení vodáci První chybou je půjčování nepřiléhavé helmy nebo vesty. Půjčovna vám sice nabídne „univerzální” velikost, ale ta nikdy nesedí každému. Vesta musí těsně obepínat hrudník, ale nesmí omezovat pohyb paží. Pokud máte pocit, že vám vesta přesahuje přes ramena nebo se vyhrnuje při nádechu, požádejte o jinou. Druhou chybou je sundávání vesty v klidných úsecích – právě tam se snadno převrhnete, protože vás ukolébá pocit bezpečí. Třetí chybou je podcenění vázání přilby: mnoho lidí ji má jen „naraženou” na hlavě, ale po prvním převrhnutí jim sklouzne přes oči.
Nezapomeňte ani na dýchání. Při náročném úseku lidé často zadržují dech, což zvyšuje napětí a zhoršuje koordinaci. Vnímejte svůj dech a snažte se udržet pravidelný rytmus – nádech při přípravě záběru, výdech při samotném tahu. Tato zdánlivá maličkost vám pomůže udržet chladnou hlavu a využít sílu efektivněji. Po první jízdě vyhodnoťte, co vás bolelo nejvíc, a na to se zaměřte příště. Tělo si rychle zvykne a druhá jízda bude úplně jiný zážitek.
Důležité je také vědět, jak se ve vestě a helmě chovat při převrhnutí. Snažte se nedržet se lodi, pokud vás proud nese – můžete se o ni zranit. Místo toho zaujměte polohu na zádech, nohy vzhůru a nechte se unášet, dokud vás nevytáhnou. Helmu držte nasazenou, protože při každém pohybu hrozí náraz. Naučte se také správně vstupovat do lodi: nikdy nestoupejte na dno, ale na bok, a to za pomoci druhé osoby, aby vám vesta nenadzvedávala tělo.
Poslední bod, který mnozí opomíjejí, je mobilita hrudní páteře. Ztuhlá záda omezují rotaci hlavy a tím i vizuální kontrolu nad kluzákem. Cvik: sedni si na paty, ruce spoj za hlavou, lokty široce. S výdechem se předkláněj s hlavou vzhůru, s nádechem se vracej. Opakuj desetkrát. Tento pohyb uvolní mezižeberní svaly, které potřebuješ při rychlém otočení za proudem vzduchu. Pokud tuto část zanedbáš, začne tě bolet krk a ramena, což vede k předčasné únavě a ztrátě koncentrace.
Nezapomínej na rovnováhu a propriocepci. Stůj na jedné noze na měkké podložce a zavři oči. Vydrž alespoň dvacet sekund, poté vyměň nohu. Tento trénink zlepšuje reakci na nečekané výchylky, které běžně nastanou při přeletu přes hřeben. Mnoho pilotů podceňuje i posilování zadní strany stehen — hamstringů. Právě ty brzdí pohyb těla při prudkém nárazu větru. Cvik: polož se na záda, paty na gymball, zvedni pánev do mostu a pomalu kutálej míč k sobě a od sebe. Pokud nemáš míč, stačí mrtvý tah s lehkým závažím nebo jenom zvedání pánve s výdrží.
Slaňování vypadá jednoduše – zajistíte lano, protáhnete jistítko a sjíždíte dolů. Přesto se při této činnosti opakují chyby, které mohou mít vážné následky. Většina z nich pramení z uspěchanosti nebo z falešného pocitu, že „to přece umím”. Níže najdete pět nejčastějších nedostatků, které lezci dělají, a hlavně návod, jak je napravit.
Záchranná vesta je váš životní partner na vodě. Musí mít dostatečný vztlak, aby udržela nad hladinou i těžšího jedince, a to i v případě, že je vyčerpán nebo v šoku. Důležité je, aby vesta byla správně zapnutá – popruhy utáhněte tak, aby se vesta posunula jen minimálně, ale abyste se v ní mohli normálně nadechnout. Vesta s rozepnutými zipy nebo volnými popruhy je k ničemu, při pádu do vody se může vyhrnout přes hlavu. Kromě toho vesta chrání i vaše žebra a záda při nárazu do lodě, takže ji noste i v teplém počasí.
Typický začátečnický den na stěně vypadá takto: přijdete, nazujete lezečky (mají být těsné, ale ne bolestivé), projdete si krátkou rozcvičku a pak zkusíte pár lehkých cest. Po hodině vás budou bolet předloktí – to je normální. Důležité je nepřepálit první návštěvu. Dvě hodiny intenzivního lezení bez pauzy způsobí, že příští den nebudete schopni ani zavřít dveře. Místo toho si dejte 15 minut lezení, 10 minut pauzu a střídejte to. A hlavně: pijte vodu. Lezení je náročnější na hydrataci, než vypadá.
If you have any sort of inquiries pertaining to where and ways to use DokončEní InteriéRu, you can call us at our own internet site.