Cena křížového roštu se odvíjí od počtu profilů a spotřebního materiálu, ale největší položkou bývá práce. Při svépomocné montáži ušetříte, ale riskujete chyby, které se později projeví v prasklinách. Pokud si nejste jisti svými schopnostmi, vyplatí se nechat si poradit od odborníka nebo si alespoň prostudovat podrobné technické listy výrobců. Důležité je nakupovat profily z pozinkovaného plechu o tloušťce minimálně 0,6 mm – tenčí profily se ohýbají a neunesou váhu sádrokartonu.
Správně suchý tmel poznáte i podle zvuku. Poklepejte na stěnu kloubem prstu. Zní to dutě a tvrdě? Je suchý. Pokud uslyšíte tlumený, „dřevěný” zvuk, stále obsahuje vodu. Tento test je rychlý a neinvazivní, ale vyžaduje trochu cviku. Po pár pokusech budete zvuk rozlišovat bez problémů. Až budete mít jistotu, že je tmel suchý, naposledy zkontrolujte povrch proti světlu – ideálně s bočním osvětlením, které odhalí i drobné nerovnosti. Pak už klidně nasaďte brusný papír.
Křížový rošt se opláští sádrokartonovými deskami, které se šroubují ve vzdálenosti 250 mm od sebe. Šrouby se umisťují do nosných profilů – nikdy ne do křížových výztuh, protože ty nemají potřebnou nosnost pro upevnění desek. Po zašroubování se spáry přelepí páskou a zatmelí. Před zatmelením zkontrolujte, zda jsou hlavy šroubů v jedné rovině s deskou – pokud jsou zapuštěny příliš hluboko, vytvoří se při zatmelení propadliny. Na závěr se doporučuje provést kontrolu rovinnosti celé stěny dlouhou latí – případné nerovnosti se musí vyrovnat tmelem ještě před finální úpravou.
Na závěr si překontrolujte, zda jsou všechny spoje a kotvy dotažené, a teprve poté začněte s opláštěním. Profily by měly být v jedné rovině – k tomu použijte dlouhou vodováhu nebo napnutý provázek. Pokud při montáži objevíte profil, který je zkroucený nebo promáčklý, vyhoďte ho, protože nikdy nenabude původní tvar a způsobil by při šroubování desek napětí. Nakonec desky připevněte samořeznými šrouby do vzdálenosti 25 cm a spoje vyztužte perlinkou. Teprve pak máte jistotu, že stěna vydrží roky bez prasklin.
Při kalkulaci práce se nenechte zlákat nejnižší nabídkou od řemeslníka, který slibuje kompletní dodávku. Rozdělte si rozpočet na tři části: hrubou stavbu (profily, desky, izolace), rozvody a povrchovou úpravu. U každé fáze si nechte vyčíslit práci zvlášť, protože když se něco pokazí, budete vědět, kde hledat příčinu. Často se stává, že montáž profilů zabere víc času než samotné šroubování desek, takže nechte v rozpočtu rezervu aspoň 15 procent na nepředvídatelné věci – špatný podklad, křivý strop nebo staré rozvody, které objevíte až při vrtání.
Pokud si nejste jistí, použijte „test škrábnutím”. Vezměte špachtli nebo nůž a lehce škrábněte na místě, které bude později zakryté (například za soklem nebo v rohu). Pokud se tmel drolí a jde jako písek, je suchý. Pokud se škrábe do tenkých hoblinek nebo se maže, ještě není připravený. Tento test je spolehlivější než barva, ale dělá drobnou stopu, proto ho provádějte na neviditelném místě. Největší chyba je brousit „na zkoušku” na viditelné ploše – malý mokrý flek se pak rozmázne přes celou stěnu.
Typickou chybou je montáž křížových spojek až po zašroubování sádrokartonových desek – pak se do nich nedá dostat. Proto je nutné je osadit před opláštěním. Dalším častým problémem je použití profilů s odlišnými rozměry v jedné konstrukci – například smíchání profilů šířky 75 mm s 100 mm. To vede k nerovnostem a vrzání. Pozor také na to, že profily CW mají na koncích dva různé otvory – menší pro šrouby do kovu, větší pro vedení instalací. Pokud instalace vedete skrz profily, používejte chráničky, aby hrany profilu nepoškodily izolaci kabelů.
Základní položkou je samozřejmě sádrokartonová deska, ale pozor na tloušťku. Pro běžnou příčku použijete desku o tloušťce 12,5 mm, ale pokud chcete lepší akustiku nebo plánujete zavěšení těžkých předmětů, budete potřebovat desky dvě nebo silnější. K tomu připočtěte kovové profily – vodicí a nosné. Profily se prodávají v délce 3 nebo 4 metry, takže si předem spočítejte, kolik kusů skutečně spotřebujete, a ne kolik jich vyjde z metráže. Zbytek vždy prodraží, protože za odstřižky platíte plnou cenu.
Celý proces končí dokonalým zatmelením a napenetrováním povrchu. Ale pozor – i přes veškerou snahu montážníků se často zapomíná na povrchovou úpravu speciálními nátěry, které zvyšují odolnost vůči ohni. Nemusí to být nutnost u každého systému, ale výrobci je často předepisují pro dosažení požadované klasifikace. Vždy si proto prostudujte aktuální dokumentaci systému, ať už jde o příčku s dvojitým opláštěním, či s přidanou izolací. Pouze tak máte jistotu, že vaše příčka skutečně splní to, co se od ní očekává – nejen za běžného provozu, ale hlavně v kritické situaci.
When you loved this information and you want to receive more details with regards to úPrava InteriéRu generously visit our own web site.