Co si zabalit? Základem je vrstvení, ale pozor na bavlnu. Ta nasákne pot a v mrazu tě prochladí rychleji, než si myslíš. Místo ní použij funkční prádlo, fleece a nepromokavou bundu s membránou. Nohavice by měly mít zateplení a ideálně sněhové návleky. Nezapomeň na náhradní rukavice a čepici – dvoje rukavice, jedny lehčí na cestu, druhé silné na přestávky. Do batohu přidej termosku s teplým nápojem, energetické tyčinky, čelovku s náhradními bateriemi, píšťalku, izofólii nebo bivakovací pytel, mapu a kompas (i když máš GPS). Mobil nabij na sto procent a ulož offline mapy.
Když se podrážka blíží ke konci: jak poznat, že je čas vyměnit Podrážka je to první, co se opotřebuje, zejména na patě a pod špičkou. Pokud si při chůzi všimnete, že se špatně našlapuje nebo že se klouže na mokrém povrchu, je načase ji nechat přelepit. Profesionální obuvník může podrážku vyměnit za novou, a to za zlomek ceny nových bot. Často se vyplatí investovat do kvalitní gumové směsi, která lépe drží na mokrém terénu. Pravidelná kontrola podrážky po každé náročnější túře zabrání tomu, abyste přišli o pojistku proti uklouznutí.
Nakonec si osvojte návyk pravidelné kontroly po každém výletu. Prohlédněte boty, zda nemají praskliny ve švech, uvolněné podešvy nebo odřenou kůži. Včas zaznamenaná vada se snadno opraví – šev se dá prošít, podešev přilepit, drobnou trhlinu zatmelit. Když to necháte na poslední chvíli, mění se drobná oprava ve výměnu bot. Investice deseti minut po každé túře se vrátí v podobě bot, které vydrží roky a udrží vaše nohy v suchu a pohodlí.
Plánování přechodu hřebene začíná dlouho před tím, než vyrazíte z chaty. Nejdůležitější je reálné zhodnocení vlastní kondice a zkušeností. Hřebeny vás totiž nepustí, když dojde k chybě. Vyberte si trasu podle obtížnosti, ne podle délky. Mapu si prostudujte doma, ne až na místě. Všímejte si vrstevnic, údolí, sedel a možností zkrácení. Nikdy nechoďte na hřeben bez znalosti předpovědi počasí na nejbližší tři dny, ne jen na jeden den.
Když už plánuješ konkrétní trasu, zohledni i to, jestli vede po jižní nebo severní straně kopce. Severní svahy drží sníh a led mnohem déle, na jihu se může objevit mokrý, těžký sníh, který se lepí na mačky. Vyhýbej se údolím s lavinovým sklonem, i když tam vede turistická značka. Informuj se na místě, na chatě nebo u místních – oni vědí, kde se zrovna dělají sněhové jazyky a kde je to stabilní. Na závěr: nechoď na zimní túru nikdy sám. Minulý rok se přesně tohle stalo osudným dvěma turistům z Prahy, kteří šli zkratkou přes hřeben v bouřce. Stálo to za to? Ne stálo.
Pokud hledáte klidnější variantu, zkuste Šaunštejn a Vysoký les. Tato trasa z Vysoké Lípy vede méně turistickým terénem, nabízí zříceninu hradu a výhledy na nepřeberné množství skal. Pozor na značení – na některých křižovatkách jsou cedule zastaralé, proto si předem stáhněte mapu do mobilu a vypněte data, abyste šetřili baterii. Orientace podle fyzické mapy je spolehlivější, ale ne každý ji umí číst.
Další častý problém je přehřátí. Když začneš stoupat, sundej vrstvy dřív, než se zpotíš. Mokré oblečení v kombinaci s větrem je ideální recept na podchlazení. Během přestávek si obleč vše, co máš, a chvilku se pohybuj, aby se tělo prohřálo. Pokud začneš třást hlavou, necítit prsty nebo se ti motá hlava, je to vážný varovný signál. Nečekej, až projde sám. Sejdi dolů, zahřej se, a pokud to nejde, volej pomoc. Záchranáři radují, když je problém nahlášen včas, než když je z někoho už jen zmrzlá silueta.
Pro první túru doporučuji okruh z Hřenska na Pravčickou bránu a zpět přes Soutěsky. Vyjdete brzy ráno, nejlépe do osmé hodiny, kdy ještě nejezdí první výletní lodě. Cesta po žluté značce stoupá mírně, ale pozor na úzké schody vytesané ve skále – držte se zábradlí a nepředbíhejte. U brány si dejte pauzu, ale nepodléhejte pokušení lézt mimo vyznačené cesty; pískovec je křehký a pokuty jsou vysoké.
Další účinný způsob, jak ušetřit vodu, je zachytávat dešťovou vodu. Stačí pod okap postavit barel nebo větší nádobu a používat ji na zalévání. Dešťová voda je pro rostliny vhodnější než voda z kohoutku, protože neobsahuje chlor a má nižší teplotu. Pokud nemáte barel, využijte vodu z koupání dětí nebo z oplachování ovoce – po usazení ji můžete vylít na záhon. Pozor jen na vodu s chemickými saponáty, ta do půdy nepatří.
Uvnitř domácnosti se voda při vedru ztrácí hlavně splachováním a sprchováním. Do splachovací nádržky vložte plastovou láhev naplněnou vodou – tím zmenšíte objem nádrže a každé spláchnutí spotřebuje méně vody. Při sprchování zavírejte vodu, když se mydlíte. Zdánlivě drobnost, ale při každodenním použití ušetří desítky litrů. Stejně tak se vyplatí opravit kapající kohoutek – jedna kapka za sekundu znamená tisíce litrů za rok, které odtečou bez užitku.
If you loved this article and you would certainly like to get more info concerning rady pro rekonstrukci kindly see our site.