Stanoviště musí být slunečné – minimálně šest hodin přímého slunce denně. Levandule snese i polední úpal, ale ne stín. V nádobě je navíc citlivá na vítr, který rychle vysušuje substrát, takže pokud ji máte na balkoně ve vyšším patře, počítejte s častější zálivkou. Na zimu je nejbezpečnější přesunout květináč k zdi domu, případně obalit nádobu jutou nebo bublinkovou fólií, aby kořeny nepromrzly. Venku na mrazu bez ochrany levandule v nádobě většinou nepřežije.
Pokud dodržíte tyto zásady, levandule v květináči vám poděkuje bohatou vůní a fialovými květy až do podzimu. Vyhnete se nejčastějším chybám – přelití, špatnému substrátu a zanedbanému řezu. Až příště uvidíte v zahradnictví usychající levanduli v nevhodném květináči, budete vědět, proč se to stalo. Správná péče je jednodušší, než se zdá, a výsledek stojí za to.
Pravidelná sklizeň je dalším zásadním bodem. Zaštipujte vrcholky výhonů u bazalky a meduňky, čímž podpoříte košatění a oddálíte kvetení, které mění chuť listů. U trvalek, jako je tymián nebo šalvěj, stříhejte pouze dřevnaté části, nikdy ne až k zemi. Jestliže si všimnete žloutnoucích listů, nepropadejte panice – často jde o přirozenou reakci na přesazení, ale pokud se problém opakuje, zkontrolujte, zda rostlina nestojí v průvanu nebo u rozpálené stěny, která způsobuje přehřívání kořenů.
Nezapomínejte ani na to, že některé bylinky v zimě přirozeně zatáhnou do sebe. Meduňka, máta nebo šalvěj mohou shodit část listů a zpomalit růst natolik, že hnojivo nevyužijí. U nich stačí udržovat substrát mírně vlhký a hnojení vynechejte úplně. Naopak rozmarýn, tymián nebo oregano snášejí mírné zimní přihnojení lépe, pokud mají dostatek světla. Při pochybnostech platí jednoduché pravidlo: raději přidat méně a později než rostlinu přehnojit a ztratit ji uprostřed zimy.
Když venku mrzne a bylinky přesunete na parapet, snadno podlehnou dojmu, že potřebují stejnou péči jako v létě. Opak je pravdou. V zimě rostliny zpomalují metabolismus, zkracuje se denní světlo a přebytek živin jim spíš uškodí než pomůže. Základním pravidlem je omezit hnojení na minimum, ale nevynechat ho úplně. U bylinek pěstovaných v květináči platí, že substrát se postupně vyčerpává, takže i v klidové fázi potřebují občasné doplnění živin, jen v jiné formě a koncentraci.
Zalévání a hnojení bez přehánění Bylinky na balkoně trpí spíše přelitím než suchem, a proto zalévejte až tehdy, když je substrát na dotek suchý do hloubky prstu. V horkých letních dnech to může být každé ráno, ale raději kontrolujte vlhkost – přebytečná voda v misce pod květináčem vylijte. Hnojte jen v minimální míře, jednou za tři týdny slabým roztokem organického hnojiva, protože příliš živin snižuje koncentraci silic a bylinky ztrácejí aroma.
Které bylinky přesazování nesnáší a co s tím Existuje ještě jedna skupina, která je v českých zahradách často opomíjená: bylinky, které špatně snášejí přesazování. Patří sem mrkev příbuzný petržel, kmín, fenykl nebo libeček. Tyto rostliny mají křehký kořen, který se při přesazování snadno poškodí, a pak rostliny zaostávají nebo rovnou hynou. U nich je lepší přímý výsev, ale můžete si pomoci výsevem do plastových kelímků s dostatečnou hloubkou, odkud je vyjmete i s celým kořenovým balem. Důležité je nepřetahovat přesazování – mladé rostlinky zvládnou změnu lépe než starší.
Pro zimní hnojení volte přípravky s vyšším podílem draslíku a fosforu, které podporují pevnost pletiv a odolnost vůči stresu. Dusík, který podporuje růst listů, omezte, protože by v zimě vedl k vytahování a oslabení rostlin. Pokud pěstujete bylinky v čistém kokosovém substrátu nebo v keramzitu, potřebují hnojení častěji, protože tyto materiály neobsahují vlastní živiny. Naopak běžná zahradnická zemina má rezervu na několik měsíců, takže u čerstvě přesazených rostlin nemusíte hnojit vůbec.
Naopak předpěstování vyžadují bylinky s dlouhou vegetační dobou nebo ty, které potřebují teplo k vyklíčení. Bazalka, majoránka, saturejka nebo šalvěj klíčí nejlépe při teplotách kolem dvaceti stupňů a v chladné půdě by strádaly. Předpěstování jim dává náskok, který v našich podmínkách oceníte. Semena vysévejte do výsevních misek nebo sadbovačů, ideálně v březnu až dubnu. Důležité je zajistit dostatek světla hned od klíčení – jinak se semenáčky vytáhnou za světlem a zeslábnou. Pokud nemáte parapet s jižní orientací, vyplatí se použít umělé osvětlení.
Výběr druhů je otázkou nejen chuti, ale i vzájemné snášenlivosti. Bazalka a majoránka se dobře doplňují, zatímco mátu raději pěstujte odděleně – její kořeny se agresivně rozrůstají a potlačují ostatní rostliny. V jednom truhlíku kombinujte maximálně tři druhy s podobnými nároky na vodu, jinak riskujete, že jedna rostlina zahnívá kvůli přemokření a druhá trpí suchem. Typickou chybou je dát k sobě rozmarýn (miluje sucho) s mátou (vyžaduje vlhko).
If you loved this short article and you want to receive more info about úložné prostory v malém bytě kindly visit the web-site.