Důležitá je také fáze hoření. Při podpalu nechte přívod vzduchu plně otevřený, aby se dřevo rychle chytlo a dosáhlo vysoké teploty. Jakmile se vytvoří vrstva žhavých uhlíků, postupně přívod vzduchu stahujte. Častá chyba je, že lidé zatopí a hned vzduch zavřou, čímž vznikne studené topeniště a dřevo začne doutnat. Druhým extrémem je celodenní topení s plně otevřeným vzduchem, které vede k přetápění a rychlému spálení dřeva.
Když se řekne čištění komína, většina lidí si představí kominíka s ocelovým kartáčem. Ale co když si chcete saze odstranit sami? Je to možné, ale vyžaduje to dodržet pár zásad, které mnoho domácích kutilů podceňuje. Nejde jen o to, aby byl komín vizuálně čistý. Saze totiž nejsou jen špína – jsou to hořlavé částice, které se usazují na stěnách a při vyšší teplotě mohou vzplanout. Proto je důležité vědět, jak na to bezpečně, a hlavně, čemu se vyhnout.
Suché dřevo poznáte také podle toho, jak hoří. Ale to je zpětná kontrola, ne řešení při nákupu. Pokud už hoří špatně – syčí, praská a dělá hodně kouře, je v něm voda. Správně vyschlé poleno chytí oheň do půl minuty a hoří plamenem, který je čistý a bez bílého kouře. Při nákupu se proto vždy vydejte do skladu osobně, poklepejte na polena, porovnejte hmotnost a nenechte se zlákat sliby prodejce. Když si nejste jistí, kupte menší množství a vyzkoušejte ho doma. Tím se vyhnete zbytečným ztrátám a zajistíte, že váš kotel nebo kamna dostanou palivo, které jim svědčí.
Běžnou chybou je čištění jen do výšky, kam dosáhnete. Saze se ale usazují po celé délce komína, a to i v místech, kam se běžně nedostanete. Pokud nemáte možnost projít celý komín, raději si pronajměte profesionální techniku nebo zavolejte kominíka. Druhým častým přešlapem je použití obyčejného koštěte nebo hadru – ty jen rozmažou saze do hladké vrstvy, která se později sloupne a ucpe průduch. Správný kartáč musí mít tuhé štětiny a odpovídat průměru komína.
Nejdůležitější rozdíl mezi suchým a vlhkým dřevem nepoznáte podle barvy kůry, ale podle hmotnosti. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje klidně polovinu vody. Když takové poleno vložíte do kamen, nejdříve musíte odpařit všechnu tu vodu. Tím zbytečně ztrácíte energii, kterou byste jinak použili na vytápění. Suché dřevo s vlhkostí pod 20 procent hoří svižně, vydává stabilní plamen a zanechává minimum odpadu. Vlhké dřevo naopak doutná, prská a produkuje mnohem více popela i sazí.
Údržba roštu je přitom jednoduchá. Po vychladnutí kamen vyberte zbytky popela, rošt vykartáčujte ocelovým kartáčem a případně přebruste hrubým smirkovým papírem, abyste odstranili usazeniny. Pokud je rošt silně zanesený, můžete ho vyjmout a namočit do vody s jemným čisticím prostředkem – ale pozor, litina může v důsledku rychlého ochlazení prasknout, takže vždy nechte rošt zcela vychladnout. Pro běžný provoz postačí suché čištění, které nezanechává vlhkost v pórech materiálu.
Další častou chybou je přetápění kamen. Když topíte tak, že rošt žhne dočervena a pruty se deformují, je to jasná známka překročení povolené teploty. Litinový rošt sice snese vyšší teploty než ocelový, ale i on má své limity. Dlouhodobé přetápění způsobuje trhliny, prohnutí prutů a ztrátu pevnosti. Pokud si všimnete, že se rošt prohýbá nebo praská, je nutné ho vyměnit – pokračování v provozu s poškozeným roštem může vést k propadnutí paliva do popelníku a v krajním případě k požáru.
Správná funkce roštu také závisí na tom, jak ho používáte. Při zakládání ohně nesypte uhlí přímo na rošt, ale vrstvěte palivo tak, aby mezi kusy zůstaly mezery pro vzduch. U kamen s výsuvným roštem se vyplatí pravidelně kontrolovat mechanismus, aby se dal rošt snadno vyklopit. Pokud máte kamna s roštem, který nelze vyjmout, můžete použít dlouhou kovovou tyč na prohrábnutí popela – jen dejte pozor, abyste nepoškodili pruty. Při správné péči a ohleduplném zatápění vydrží litinový rošt mnoho let, ocelový o něco méně, ale v obou případech ušetříte za předčasnou výměnu i za opravy celého topeniště.
Když topíte v kamnech, nejdůležitější je najít rovnováhu mezi množstvím vzduchu a paliva. Pokud je přívod vzduchu otevřený příliš, hoření je sice rychlé a jasné, ale teplo odlétá komínem a spotřeba dřeva roste. Naopak při nedostatku kyslíku dřevo doutná, vzniká nadměrné množství dehtu a sazí, které zanášejí sklo i komín. Správně nastavený přívod vzduchu poznáte podle stabilního plamene, který má světle žlutou až oranžovou barvu a není příliš divoký.
Nejčastější chyby, které rošt ničí Největším nepřítelem roštu je vlhké palivo. Dřevo s vysokou vlhkostí nehoří čistě, ale doutná, produkuje dehet a kyseliny, které napadají povrch litiny i oceli. Dehet se navíc usazuje v mezerách a vytváří lepkavou vrstvu, do které se zachytávají další nečistoty. Výsledkem je nejen horší tah, ale také rychlejší koroze. Stejně problematické může být spalování plastů, lakovaného dřeva nebo jiného odpadu – takové palivo zanechává agresivní zplodiny a často vede k přehřátí roštu.
If you have any sort of concerns regarding where and ways to make use of Http://jindousa.cn/, you can contact us at our web page.