Při nákupu se vyplatí zkontrolovat i kůru. Na suchém dřevě kůra snadno odpadává nebo je částečně odpadlá. Pokud kůra drží pevně a je vlhká, dřevo nebylo dostatečně dlouho uložené. Typickou chybou je koupit dřevo, které se tváří suché díky tmavé barvě, ale ve skutečnosti je shnilé. Takové poleno poznáte tak, že se při štípání drolí a má nepříjemný zatuchlý zápach. Dobré suché dřevo by mělo příjemně vonět dřevem a být pevné v celém průřezu.
Při výběru podložky sledujte především její tepelnou odolnost a rozměry. Materiál musí snést teplotu, kterou kamna vyzařují směrem dolů. Běžně postačí podložka z ocelového plechu, skla nebo speciálního cementového materiálu. Důležitá je také plošná hmotnost a tloušťka – čím těžší a silnější, tím lépe odolává deformaci. Vyhněte se tenkým fóliím, které se při dlouhodobém zahřívání kroutí a ztrácejí stabilitu.
Základním ukazatelem jsou praskliny, které se na čele polena objevují během vysychání. Čím širší a hlubší trhliny od středu ke kůře, tím starší a sušší dřevo obvykle je. Čerstvě pokácené dřevo má čelo hladké, bez výrazných trhlin. Pokud na něm vidíte síť jemných prasklin, znamená to, že dřevo schnulo alespoň jednu sezónu. Typické jsou také trhliny běžící od středu k okraji, které se postupně rozšiřují.
Před prvním zatopením zkontrolujte, že jsou všechny spoje těsné a že nikde nehrozí zpětný tah. Zpětný tah poznáte tak, že z výměníku při zavřených dvířkách kamen fouká studený vzduch ven, i když jsou kamna studená. To znamená, že je výměník propojen s komínem nesprávně – místo ohřevu vzduchu dochází k jeho nasávání do komína. V takovém případě ihned přerušte provoz a upravte napojení tak, aby byl výměník vždy za komínovou klapkou, nikoli před ní.
Většina lidí si myslí, že dřevo stačí naštípat a nechat přes léto venku. Pak přijdou první mrazíky, dřevo se přinese do tepla, ale místo sálavého tepla se z kamen line jen pára a sklo se orosí. Problém není ve špatných kamnech, ale ve vlhkosti paliva. Čerstvě pokácený strom obsahuje v průměru padesát procent vody, a proto je klíčové pochopit, že sušení není otázkou týdnů, ale měsíců a správného postupu.
Na co si dát pozor při nákupu a skladování Největší chybou je kupovat dřevo, které je na povrchu suché, ale uvnitř mokré. Prodejci často nabízejí dřevo naštípané před pár dny, které proschlo jen zvenku. Takové poleno poznáte podle toho, že je na řezu ještě světlé a lesklé, zatímco suché dřevo má matný, našedlý nebo lehce zažloutlý povrch. Dalším trikem je poklepání nehtem na čerstvý řez — pokud nehet zanechá viditelný otisk, je dřevo měkké a vlhké. U suchého dřeva nehet sklouzne, aniž by zanechal stopu.
První orientační zkouška probíhá uchem. Vezměte dvě polena a jemně jimi udeřte o sebe. Suché dřevo vydává jasný, rezonanční a téměř kovový zvuk, který se nese. Mokré dřevo zní tlumeně, dutě a krátce. Pokud je zvuk podobný úderu do mokrého hadru, je v něm ještě hodně vody. Stejně tak si všímejte hmotnosti — suché poleno je výrazně lehčí, než se zdá na první pohled. Zvedněte ho a porovnejte s jiným kusem stejné velikosti; rozdíl v hmotnosti vám napoví víc než letokruhy.
Pokud chcete dosáhnout maximálního výkonu, sledujte nejen vlhkost, ale i velikost polen. Menší kusy schnou rychleji a lépe hoří, ale příliš malé třísky zase rychle prohoří. Optimální jsou polena o průměru kolem 10 cm. Při topení kontrolujte barvu kouře – čím čistší a méně viditelný, tím lepší je spalování. Pravidelná kontrola vlhkosti dřeva před každým přiložením je zvykem, který se vyplatí. Věnujete tomu pár sekund a ušetříte palivo i starosti s komínem.
Optimální vlhkost pro topení je mezi 15 a 20 %. Při této hodnotě dřevo hoří stabilně, produkuje minimum kouře a vytváří dostatečný výkon. Pokud je dřevo příliš suché, pod 10 %, hrozí rychlé prohoření a menší akumulace tepla. Naopak dřevo s vlhkostí nad 25 % ztrácí značnou část energie na odpaření vody, a proto je výhřevnost až o třetinu nižší. Pro dosažení ideálního stavu je důležité měřit vlhkost správným způsobem, nejen odhadem.
Další častou chybou je vedení potrubí přes nezateplený půdní prostor. Dlouhé nezateplené úseky ochladí vzduch dřív, než se dostane do výstupní mřížky, a efekt je minimální. Potrubí proto veďte vždy vnitřkem místnosti nebo je obalte izolační vatou. U kamen na tuhá paliva navíc počítejte s tím, že kouřovod dosahuje teploty 300–400 °C. Výměník musí být vyroben z nerezové oceli nebo litého železa a jeho připojení ke kouřovodu musí umožnit tepelnou roztažnost. Pevné spojení bez dilatace vede k prasklinám a následnému úniku spalin.
Should you loved this post and you would love to receive much more information with regards to https://kamil-szymanski.blogbright.net/jak-udrzba-kamen-zahrnuje-kontrolu-rostu-a-jeho-opotrebeni-plamenem assure visit our web site.