Další častou chybou je použití obyčejné zahradní zeminy. Bylinky potřebují propustný substrát s příměsí písku nebo perlitu. Těžká hlína drží vodu a dusí kořeny. Při přesazování přimíchejte do běžné zeminy jednu třetinu písku. Díky tomu odteče přebytečná voda a ke kořenům se dostane vzduch. Pravidelné přesazování je vhodné jednou za dva roky, ale ne dříve, než rostlina zcela vyplní květináč.
Sušení bylinek v mikrovlnné troubě je rychlé řešení, když potřebujete mít čerstvě vypadající bylinky do pár minut. Narozdíl od klasického sušení na vzduchu, které trvá dny, tady máte hotovo za několik málo minut. Přesto se vyplatí znát pár zásad, abyste místo voňavého koření nezískali hromádku popela nebo plesnivou změť.
Nesprávné hnojení dokáže rostlinu zahubit rychleji než škůdci. Dusíkatá hnojiva podporují růst listů, ale u bylinek snižují obsah silic. Výsledkem jsou velké, ale bez chuti. Místo univerzálních hnojiv použijte poloviční dávku organického hnojiva s vyšším podílem draslíku a fosforu. Hnojte jen od jara do srpna a maximálně jednou za čtrnáct dní. V zimě bylinky nechte odpočívat a zalévejte minimálně.
Nejčastější chybou je zalévání příliš často a málo vydatně. Máta miluje vlhkou půdu, ale nesnese přemokření, které vede k hnilobě kořenů. Zalévejte vždy, když je vrchní vrstva suchá, a vždy celý objem zeminy. Voda by neměla stát v misce déle než půl hodiny. Pokud pěstujete mátu na plném slunci, může potřebovat zálivku i dvakrát denně, ale to nevadí – důležité je, aby přebytek měl kam odtéct.
Další pastí je sušení celých stonků. Když do mikrovlnky vložíte dlouhé větvičky s mnoha lístky, vnitřní lístky zůstanou syrové a vnější se spálí. Lépe je lístky obrat a sušit jen je. Stonky pak můžete použít čerstvé do polévek nebo vývarů. Bylinky takto sušené nejsou křehké jako při sušení na vzduchu, ale pro kuchyňské použití jsou perfektní.
Pozor si dejte také na hnojení během horkých letních dní. Když aplikujete hnojivo na přímém slunci, může dojít k chemickému popálení listů, protože kapky roztoku fungují jako malé lupy. Ideální je hnojit ráno nebo večer, ideálně za zamračeného dne. Stejně důležité je nehnojit rostliny, které jsou ve stresu – po přesazení, při napadení škůdci nebo chorobami. V takovém případě rostlina živiny nevyužije, ale naopak se jimi zatíží. Nechte ji nejdřív zotavit a teprve pak případně přihnojte.
Nakonec si uvědomte, že máta v květináči nikdy nebude tak divoká jako v záhonu. Díky omezenému prostoru a pravidelné péči si vystačíte s jedním květináčem po celou sezonu. Po třech až čtyřech měsících je ale vhodné rostlinu přesadit do nového substrátu, protože kořeny postupně vyčerpají živiny. Při této příležitosti zkontrolujte, jestli se na kořenech neobjevily tmavé skvrny – to je známka hniloby, kterou je třeba okamžitě řešit.
Jak poznáte, že je čas na přesazení a radikální zásah Když kořeny začnou prorůstat drenážními otvory nebo se objeví na povrchu půdy, je to signál, že máta potřebuje větší prostor. V takovém případě rostlinu vyjměte, rozdělte na menší trsy a každý z nich zasaďte do čerstvého substrátu. Zbylé trsy můžete darovat, ale pozor – nikdy je nevysazujte do volné půdy, protože i malý kousek kořene je schopen vytvořit novou rostlinu. Pro květináč vybírejte spíše širší a nižší nádobu, protože máta se rozrůstá do stran, ne do hloubky.
Řez je klíčový pro hustý a zdravý růst. Po odkvětu, obvykle v červenci, seřízněte rostlinu o třetinu. Tím zabráníte dřevnatění spodních částí a podpoříte nové výhonky. Pravidelný řez také prodlužuje životnost rostliny. Pokud si chcete vypěstovat vlastní sazenice, odeberte v létě vrcholové řízky a nechte je zakořenit ve směsi písku a rašeliny. Semena klíčí pomalu, takže rychlejší cestou je právě řízkování.
Na podzim prohlédněte rostliny a vyberte si, které necháte přezimovat. Trvalky jako rozmarýn, šalvěj nebo levandule snášejí mírné mrazy, ale v nádobě jim kořeny promrzají rychleji. Přeneste je na chráněné místo u zdi nebo k nim přidejte izolační vrstvu z bublinkové fólie. Jednoleté bylinky sklidíte, usušíte nebo zamrazíte – nejlépe do oleje či ledových kostek. S plánováním příští sezóny začněte už v lednu, kdy si připravíte osivo a nové květináče. Každoročně střídejte umístění jednotlivých druhů, abyste předešli hromadění chorob v substrátu.
Než začnete sázet, promyslete si, kudy povedete závlahu. Nejjednodušší je připojit k kohoutku hadici s kapkovým zavlažováním, ale pokud to není možné, pořiďte si konev s úzkým výtokem. Nikdy nezalévejte listy, pouze kořenovou oblast – mokré listy podporují plísně. V horkých dnech zalévejte ráno nebo večer, ne v poledne, kdy voda rychle odpaří a kapky na listech fungují jako lupa. Pokud odjíždíte na déle než dva dny, přesuňte květináče do stínu a dejte je na misku s vodou, aby si rostliny braly vláhu samy.
When you beloved this information and you wish to acquire details regarding Discuss i implore you to stop by the web site.