Když jsem před dvěma lety začala s rekonstrukcí svého dvoupokojového bytu v paneláku, netušila jsem, že hlavním tématem nebude výběr barvy na zeď, ale místo na spaní. Můj původní plán počítal s tím, že hosté přespí na nafukovací matraci, jenže po první zkušenosti s bratrancem, který si stěžoval na záda, jsem pochopila, že home renovation není jen o nových omítkách. Je to příležitost přehodnotit, jak vlastně v místnostech žijeme. A právě obývací pokoj, ten nejmenší v bytě, se stal zkušebním polygonem pro všechna má dilemata.
Měřil jen 18 metrů čtverečních a já chtěla, aby v něm bylo pohodlné sezení pro čtyři lidi, pracovní kout a hlavně možnost ubytovat přes noc rodiče nebo kamarády. Klasická rozkládací pohovka mi přišla jako kompromis, který nikoho nenadchne. Pak jsem ale objevila koncept, který mi změnil myšlení. Místo jedné univerzální sedačky jsem zvolila kombinaci menšího křesla s funkcí spaní a samostatného sofa bed, který se dá během dne složit do kompaktního tvaru. Tento krok mě donutil přemýšlet v modulech a uvědomit si, že každý centimetr musí mít svůj účel.
Největší objev přišel, když jsem narazila na mechanismus click-clack. Umožňuje během pěti vteřin přeměnit pohovku na lehátko bez složitého vytahování matrací. Vyzkoušela jsem několik variant v showroomu a nakonec zvolila model s hustým pěnovým polstrováním a pevným slatted frame, který zajišťuje dostatečnou oporu páteři. Žádná prohýbající se síťovina. Moje záda totiž při spaní na nerovném povrchu trpěla roky, a to jsem nechtěla přenášet na hosty. Rekonstrukce mě naučila, že investice do kvalitního spacího systému se vyplatí víc než luxusní tapeta.
Během samotné instalace jsem narazila na problém, který řeší snad každý, kdo žije v malém bytě: kam s ložním prádlem, když se pohovka rozloží? Skříň už byla plná. Nakonec jsem nechala vyrobit pod sedákem integrovaný box na povlečení a deky. Je to maličkost, která ušetří desítky minut při každém úklidu. Když k tomu připočtu, že jsem zvolila model s úložným prostorem pod hlavní částí, vznikl z toho vlastně bed with storage, který funguje jako elegantní truhla. Žádné hromady textilu na židlích nebo pod stolem.
Samozřejmě jsem se nevyhnula ani estetické stránce. váhání mezi kůží a látkou jsem zvolila velvet upholstery v tmavě modrém odstínu. Je příjemný na dotek, opticky zjemňuje strohé linie panelákového pokoje a hlavně se na něm neusazuje prach tak viditelně jako na světlém plátně. Praktická zkušenost: pokud máte doma psa nebo malé děti, tmavý samet je zázrak. Skvrny od kávy stačí otřít vlhkým hadříkem a po patnácti minutách je po nehodě. To u světlé bavlny neplatí.
Zpětně vidím, že klíčovým momentem celé home renovation byla právě volba pohovky. Nešlo o to koupit nábytek, který vypadá hezky na Instagramu. Šlo o to, aby se v bytě dalo opravdu žít. Když přijdou přátelé na víkend, stačí zatáhnout za páčku click-clack, rozložit foam mattress o síle 16 centimetrů a za minutu je postel hotová. Ráno ji složíte zpět do sedačky a máte zase obývák. Žádné tahání těžkých matrací z ložnice, žádné hledání místa pro rozloženou postel uprostřed místnosti.
A co návštěvy, které zůstanou déle? Můj původní strach z toho, že pull-out sofa zabere příliš místa, se ukázal jako lichý. Zabudovaný výsuvný rám se dá vysunout směrem do místnosti, takže se pohovka nemusí oddalovat od stěny. Ušetří to dobrých 40 centimetrů, které v malém pokoji rozhodují o tom, zda se kolem sedačky dá projít, nebo ne. Když k tomu přidáte možnost uložit do podsedáku dvě polštářové sady a jednu přikrývku, zjistíte, že i malý byt se dá proměnit v prostor, který slouží všem.
Můj kamarád, který bydlí v garsonce, si ode mě vzal inspiraci a pořídil si podobný systém. Jeho rekonstrukce byla mnohem radikálnější, ale princip zůstal stejný. Místo aby kupoval samostatnou postel, která by mu blokovala místo, zvolil rozkládací sedačku s integrovaným úložným boxem. Dnes říká, že to bylo nejchytřejší rozhodnutí, jaké při zařizování udělal. A já mu rozumím. Home renovation totiž není o tom, kolik peněz utratíte, ale o tom, jak promyšleně dokážete využít každý metr čtvereční.
Když se dnes dívám na svůj obývací pokoj, nevidím už jen zeď s novou barvou a nové zásuvky. Vidím místo, kde se lidé cítí dobře, kde můžou spát, pracovat i odpočívat. A i když jsem původně plánovala jen vymalovat a vyměnit podlahu, nakonec mi rekonstrukce dala mnohem víc. Naučila mě, že nejlepší nábytek je ten, který se přizpůsobí vašemu životu, ne naopak. A pokud se do toho pustíte, hlavně se nebojte experimentovat s tvary a funkcemi. Každá chyba je jen další lekce, která vás posune blíž k domovu, který bude opravdu váš.
If you have any concerns relating to in which and how to use click the following webpage, you can contact us at the web-site.