Důležité je také sledovat barvu plamene. Jasně modrý plamen znamená dokonalé spalování, zatímco žlutý nebo oranžový plamen s kouřem ukazuje na nedostatek kyslíku nebo příliš mnoho těkavých látek najednou. Pokud chcete dosáhnout maximálního výkonu, přikládejte menší kusy dřeva častěji, místo jednoho velkého polena. Tím udržíte stabilní teplotu a minimalizujete emise. Správně nastavený hořák vám nejen zajistí teplo, ale také prodlouží životnost kamen a komína.
Při výběru dřeva na topení rozhoduje především jeho výhřevnost, která se odvíjí od hustoty a obsahu pryskyřice. Tvrdé dřevo z listnáčů, jako je dub, buk nebo habr, má vyšší hmotnost na kubík a hoří pomaleji a stabilněji než měkké dřevo ze smrku či borovice. Pro dlouhé zimní večery, kdy chcete přikládat méně často, se proto vyplatí sáhnout po tvrdých dřevinách. Pozor ale na to, že každý druh hoří jinak – dub potřebuje delší čas na rozhoření, zatímco buk hoří svižněji a vydává intenzivní žár.
Když kupujete dřevo na topení, spoléhat jen na to, že „vypadá staré”, je jistá cesta k vlhkým polenům a špatnému hoření. Suché dřevo poznáte podle kombinace znaků, a jedním z nejspolehlivějších je právě barva a stav kůry. Kůra u zdravého, čerstvě skáceného stromu je pevně přirostlá, vlhká a často má sytou, tmavou barvu. U dřeva, které mělo čas vyschnout, se kůra začíná oddělovat, praská a odlupuje se po částech. Tento proces ale neprobíhá u všech dřevin stejně rychle, takže je třeba se dívat na víc než jen na to, že kůra „někde povoluje”.
Na závěr si zapamatujte, že nejlepší dřevo je to, které máte připravené včas. Když kupujete dřevo na jaře a topíte jím v zimě, nemáte šanci dosáhnout ideální vlhkosti. Plánujte dopředu, sledujte předpověď počasí a využijte slunečné dny k větrání hranice. Dobře usušené tvrdé dřevo vám pak dá víc tepla, méně popela a hlavně klid na duši, že komín zůstane čistý.
Nejdůležitější je štípání a proudění vzduchu Celé poleno nikdy nevyschne rovnoměrně. Proto dřevo nařežte na délku podle kamen a hned naštípejte. Čím tenčí špalky, tím rychleji se voda odpaří. Ideální je šířka 8–12 centimetrů. Pak dřevo naskládejte na prodyšnou podložku, třeba na palety, aby nesálo vlhkost ze země. Mezi řadami nechte mezery, aby mohl proudit vzduch. Skladujte na místě chráněném před deštěm, ale ne v úplně zavřeném prostoru – potřebuje větrat.
Při samotném rozdělávání se zaměřte na první jiskru. Zápalku nebo zapalovač přiložte k nejsušší části kůry, obvykle k okraji, kde je nejtenčí. Jakmile se kůra chytne, přidejte další třísky, ale vždy jen po malých dávkách. Pokud přidáte příliš mnoho najednou, teplota klesne a oheň zhasne. Počítejte s tím, že správně připravený podpal by měl hořet alespoň pět minut, než začnete přikládat středně velké dřevo.
Skladování bez chyb: proč je vzduch důležitější než střecha Když už máte dřevo naštípané, polovina práce je za vámi. Druhá polovina spočívá v tom, jak ho uskladníte. Nejčastější chybou je skladování v těsném přístřešku bez bočního větrání, kde dřevo nemá šanci proschnout. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran, proto ho skládejte do hranice s mezerami mezi kusy, ideálně na roštu nebo paletách, aby nesálo vlhkost ze země. Střecha nad hranicí je důležitá, ale musí být dostatečně přesahující, aby déšť nestříkal na boční strany. Nikdy nezakrývejte dřevo nepromokavou plachtou až k zemi – vytvoříte tím skleník, kde se bude srážet vlhkost.
Když si na podzim nařežete čerstvé dřevo, máte pocit, že stačí pár měsíců a bude suché. Jenže skutečná výhřevnost a čistota hoření se odvíjí od obsahu vody v dřevě. Čerstvě pokácený strom má v sobě klidně přes 50 % vody, a pokud dřevo jen načepujete a naskládáte na hromadu, může se stát, že i po roce bude mít vlhkost 25 % a více. Takové dřevo pak ztrácí až třetinu energie, dělá saze a dehtuje komín.
Před prvním zatopením zkontrolujte, že jsou všechny spoje těsné a že nikde nehrozí zpětný tah. Zpětný tah poznáte tak, že z výměníku při zavřených dvířkách kamen fouká studený vzduch ven, i když jsou kamna studená. To znamená, že je výměník propojen s komínem nesprávně – místo ohřevu vzduchu dochází k jeho nasávání do komína. V takovém případě ihned přerušte provoz a upravte napojení tak, aby byl výměník vždy za komínovou klapkou, nikoli před ní.
Když přiložíte poleno do kamen, nezačne hořet samo od sebe. Nejprve musíte dodat energii, která překoná vazby mezi molekulami dřeva. Teprve při teplotě kolem 200–300 °C se začnou uvolňovat těkavé látky – hlavně voda, oxid uhličitý a hořlavé plyny. Pokud teplota stoupne nad 300 °C, tyto plyny se vznítí a vznikne viditelný plamen. Samotné dřevo přitom nehoří přímo; hoří právě uvolněné plyny, které reagují s kyslíkem ze vzduchu.
In case you have just about any issues with regards to in which and also tips on how to employ web, you can e mail us in our web site.