Na ferratě se pohybujte plynule, ale bez zbytečných kroků. V dešti jsou skály kluzké, proto se vyhněte skokům a rychlým změnám těžiště. Vždy mějte tři body opory – dvě nohy a jednu ruku, nebo obě ruce a jednu nohu. Snažte se šetřit energii, protože déšť a vítr vás unaví rychleji než za sucha. Před každým krokem si ověřte, že je úchyt pevný, a neváhejte použít i umělé stupy, pokud je trasa nabízí.
Proč dynamický strečink předčí statický? Po zahřátí přichází na řadu dynamický strečink. Na rozdíl od statického držení pozic, které tělo spíše zklidňuje a hodí se až po výkonu, dynamické protažení připravuje svaly na rychlé a silové kontrakce. Zaměřte se na výpady s rotací trupu, krouživé pohyby kyčlí, předkopávání a zakopávání. Každý pohyb provádějte plynule, bez trhání, ve třech až pěti opakováních na každou stranu. Důležité je nepřetahovat rozsah – pokud cítíte ostrý tah, uberte. Tělo si na extrémní polohy musí zvykat postupně, ne silou.
Základní pravidlo zní: nikdy nenechávej mokrou výbavu v uzavřeném prostoru déle než pár hodin. Ihned po návratu domů ji vytáhni z obalu, vypláchni čistou vodou, abys smyl sůl, písek a pot, a nech ji volně rozloženou. Neopren pověs na ramínko se širokými konci, ne na tenký drát – ten by do gumy udělal nevratné prohlubně. Boty vyndej tkaničky a vložky a nech je stát špičkou dolů, aby z nich voda dobře odtékala.
Posilněte psychiku tím, že si předem promyslíte únikové cesty. Vždy vězte, kde končí ferratový úsek a kudy vede sestup. Když se rozhodnete pokračovat, dodržujte pravidlo: žádný krok bez jistoty. Zní to banálně, ale v dešti a větru se snadno přestane soustředit. Udělejte si krátkou pauzu na chráněném místě, dejte si sousto a napijte se, ale neotálejte příliš – v chladu tělo rychle prochladne.
Nezapomínejte ani na sebejištění během odpočinku. Na zajištěné cestě není bezpečné stát bez jištění, i když stojíte na široké polici. Odpočívejte tak, že zůstanete připoutaní, a pokud si chcete sundat batoh nebo upravit oblečení, mějte alespoň jednu karabinu zapnutou. To samé platí pro focení – je snadné se nechat unést výhledem a na chvíli se odjistit. Pak stačí malý nečekaný pohyb a můžete uklouznout.
Další častý problém je ignorování směru pohybu. Karabiny mají být vedeny tak, aby se nemohly otočit a odepnout. Při výstupu se karabiny připínají zespodu nahoru, při sestupu naopak. Tento zdánlivý detail rozhoduje o tom, zda karabina zůstane zatížená ve správné poloze, nebo se může vyháknout. Pokud si nejste jistí, jaké vedení je správné, vyzkoušejte si to na kratším úseku pod dohledem zkušenějšího kolegy – nikdy to nezkoušejte na exponovaném místě.
Mokrý neopren, boty nebo návleky nacpané do neprodyšné tašky jsou živnou půdou pro plíseň, zápach i ztrátu izolačních vlastností. Když výbavu necháš uschnout špatně, materiál začne degradovat mnohem rychleji, než by musel. Nejde jen o estetiku – zapařená a vlhká výbava dráždí pokožku a při další akci tě bude víc tlačit, protože pěna ztratí pružnost.
Pro urychlení sušení použij ručník: mokrý neopren nebo boty nejdřív lehce vymačkej, pak je obal do suché osušky a zatlač, aby ručník nasál vodu. Tento krok zkrátí dobu schnutí na polovinu. Neždímej a nekruť – tím poškodíš vnitřní strukturu pěny. Po vysušení výbavu nech ještě pár hodin „vydechnout” na vzduchu, a teprve pak ji ulož do skříně.
Častou chybou je i skladování ve vlhkém sklepě nebo v garáži, kde i suchá výbava nasákne vzdušnou vlhkost a začne mít plísňové skvrny. Ukládej ji do prodyšného obalu, třeba látkového pytle, ne do igelitu. Neoprenové věci skladuj narovnané nebo jen volně přeložené; ostré přehyby na jednom místě se časem zlomí. Boty vycpij novinami, ale jen na dobu sušení – při dlouhodobém skladování je nech prázdné, aby se do nich nedostala vlhkost z papíru.
Pokud už plíseň nebo zápach vznikne, nepanikař. Výbavu vyper ve vlažné vodě s jemným mýdlem, které je určené na technické materiály, a oplachuj důkladně, dokud voda není čistá. Poté postupuj stejně jako při běžném sušení. Prevence je ale vždycky jednodušší: čím dřív mokrou výbavu rozložíš a necháš proschnout, tím déle ti vydrží funkční i hezká.
Jak číst jednotlivé vlny a víry pro bezpečný vstup Každá vlna na divoké vodě nese informaci. Vysoká, pravidelně se opakující vlna uprostřed řeky znamená hlavní proud. Pokud se vedle ní tvoří kruhový pohyb vody proti proudu, je to vratný proud – ten může být pro vstup nebezpečný, protože vás vtáhne zpět do hlavního proudu. Naopak klidná voda těsně u břehu za překážkou je často tzv. stín, kde je proud minimální – to je nejbezpečnější místo pro vstup. Naučte se rozlišovat i tzv. „válec” – vodu, která se převaluje přes překážku. Takové místo nikdy nepoužívejte ke vstupu, ani když vypadá atraktivně.
For more information in regards to barvy stěn Do obýváku take a look at the site.