Typickou chybou je spoléhat se na přírodní zdroje bez ověření. Voda z potoka může vypadat křišťálově čistě, ale obsahovat bakterie, prvoky nebo zbytky hnojiv z polí. Pokud nemáte spolehlivý filtr, tabletky na dezinfekci nebo možnost převařit, raději se jí vyhněte. Stejně tak pozor na vodu z plechových studánek – často je stojatá a plná mikrobů. Místo improvizace si raději naplánujte trasu tak, abyste věděli, kde je ověřený zdroj, a to i za cenu delší zajížďky.
Další zásadou je rozdělit si zásoby do více nádob. Jeden velký bidon se snadno rozbije nebo ho můžete upustit do řeky. Ideální je kombinace dvou menších lahví – jednu máte po ruce, druhou v batohu jako rezervu. V zimě dejte pozor, aby voda nezamrzla – termoska s teplým nápojem nebo láhev v ponožce uvnitř batohu pomůže. V létě zase chraňte nádoby před přímým sluncem, jinak se voda ohřeje a bude méně osvěžující, i když to neovlivní její bezpečnost.
Během dne si dejte pozor na to, abyste nepřecenili své síly. Odpoledne bývá v létě horké a skalní města fungují jako pec, která akumuluje teplo. Plánujte hlavní túru na dopoledne a odpoledne věnujte procházce údolím řeky Jizery nebo návštěvě nějaké vyhlídky s menším převýšením. Nezapomínejte na pitný režim – v kioscích sice koupíte drahé nápoje, ale voda z vlastní láhve je jistota. Na závěr si nechte čas na to, abyste se v klidu vrátili k autu, protože spěch ve skalách je nejčastější příčinou zranění.
Nezapomínejte na techniku. Mnoho lidí používá hole pouze jako oporu při rovnováze, ale to nestačí. Při sestupu zapichujte hůl diagonálně před sebe – ne přímo pod sebe – a přenášejte na ni část váhy. Tím se odlehčí kolena až o čtvrtinu zátěže. Snažte se, aby pohyb vycházel z ramen, ne ze zápěstí. A pokud je terén kluzký, držte hole kratší a blíže k tělu, abyste měli lepší kontrolu nad pohybem.
Dlouhé sestupy z hor bývají pro tělo náročnější než výstupy. Když jdete dolů, každý krok znamená náraz, který se přes kotníky a kolena přenáší až do páteře. Pokud jdete s batohem, zátěž se znásobuje. Mnoho lidí si myslí, že hole jsou jen pro starší nebo pro ty, kteří mají problémy s rovnováhou. Opak je pravdou – správně zvolené a nastavené hole dokážou ušetřit klouby, šlachy i svaly. A právě proto se jejich výběr nevyplácí podcenit.
Jak poznat, že máte vody dost? Nejlepší způsob, jak hospodařit s vodou, je nenechat se dostat do stavu žízně. Pijte pravidelně, po malých doušcích, ideálně každých 20–30 minut. Žízeň je totiž signál, že tělo už ztratilo víc, než by mělo. Pokud čekáte na pocit sucha v ústech, jste pozadu. Sledujte také barvu moči – světle žlutá je v pořádku, tmavá znamená, že pijete málo. Naopak příliš časté pití bez soli může vést k přehydrataci, takže doplňujte i elektrolyty, třeba formou iontového nápoje nebo slané svačiny.
Správně zvolené hole nejsou jen o komfortu, ale také o prevenci zranění. Při sestupu z dvoutisícovky uděláte tisíce kroků, které by bez opory mohly vést k přetížení lýtkových svalů, zánětu Achillovy šlachy nebo k problémům s menisky. Věnovat čas výběru – a hlavně nastavení – se vyplatí. Než vyrazíte, vyzkoušejte si délku na schodech nebo v terénu. Váš pohyb by měl být plynulý, bez zbytečného záklonu nebo předklonu. Pokud vám hole sedí, ucítíte to okamžitě – nohy se méně unaví a sestup se stane téměř příjemnou záležitostí.
Typickou chybou je také ignorování teleskopických segmentů. Před každým sestupem zkontrolujte, zda jsou zámky pevně dotažené. V opačném případě se hole během chůze samovolně zkrátí nebo vysunou, což vás může vyvést z rovnováhy. Stejně důležité je očistit spojky od písku a prachu – pokud necháte nečistoty uvnitř, časem se zámky přestanou chovat spolehlivě. A pokud slyšíte při zapichování kovový zvuk, znamená to, že hrot naráží na skálu – přemýšlejte, kam hůl dáváte, abyste předešli jejímu poškození.
Jak nastavit délku, aby hole skutečně pracovaly pro vás Nejčastější chybou je nechat si délku z obchodu a nesahat na ni. Při sestupu by měly být hole delší než při výstupu – přibližně o 5 až 8 centimetrů. Pokud jdete z kopce a máte hole příliš krátké, musíte se předklánět, čímž zatěžujete bederní páteř. Ideální je nastavit délku tak, aby vaše paže svírala s předloktím pravý úhel, když držíte rukojeť s paží volně podél těla. Při prudkém klesání si hole prodlužte ještě o kousek, abyste se mohli opřít s minimálním ohnutím v kolenou.
Dalším častým problémem je otlak nebo začínající zánět v místě, kde tlačí páska na kotníku či na nártu. U dětí se to projevuje zarudnutím a pláčem při nazouvání. V lékárničce by proto neměla chybět jemná dezinfekce bez alkoholu – alkohol štípe, děti se brání a ošetření se stává bojem. Vhodnější je octenidinový nebo jódový roztok, který nezpůsobuje pálení. K němu přibalte sterilní gázové čtverce a elastické obinadlo – nejen na fixaci, ale i na zpevnění kotníku při podvrtnutí.
If you liked this write-up and you would like to receive far more info with regards to https://atavi.com kindly check out the web-page.