Na co si dát pozor při koupi Před nákupem si ověřte, zda je prsten vyroben jako bezešvý. Levnější varianty bývají svařované a šev může být viditelný nebo časem prasknout. Zkontrolujte také vnitřní stranu – měla by být hladká, aby nedráždila pokožku. Důležité je myslet na případnou alergii na nikl, který se objevuje v některých slitinách. Vždy se zeptejte na složení materiálu a preferujte nikl-free varianty.
Výběr mužského snubního prstenu je často odkládán na poslední chvíli, což je chyba. Pánský prsten bývá masivnější než dámský, a proto hraje roli nejen estetika, ale i praktičnost. Nejdříve si zjistěte velikost prstu – ideálně večer, kdy je prst mírně nateklý. Prsten by měl projít přes kloub, ale neměl by se volně otáčet. Pokud si nejste jistí, využijte služby klenotnictví, kde změří velikost přesně.
Hlavní výhodou chirurgické oceli je její odolnost vůči korozi a mechanickému poškození. Díky obsahu chrómu vytváří na povrchu ochrannou vrstvu, která brání rzi a oxidaci. To oceníte především u šperků, které nosíte denně – při sprchování, mytí rukou nebo sportu. Kvalitní chirurgická ocel také neobsahuje nikl, který je častou příčinou alergických reakcí. Pokud tedy máte citlivou pokožku, může být ocel dobrou volbou, ale pouze tehdy, když je skutečně označena jako „nikl-free” a ne jen jako „stainless steel”, což je širší kategorie, která může obsahovat i jiné slitiny.
Nejdříve si ověřte, zda je fluorescence v certifikátu skutečně zmíněna. U renomovaných laboratoří je to standard, ale u starších či méně podrobných dokumentů může chybět. Pokud chybí, požádejte prodejce o doplnění – ideálně o měření pomocí UV lampy s vlnovou délkou 365 nm. U kamenů s vyšší fluorescencí si všímejte, zda je v certifikátu poznámka o mléčném vzhledu (milky). Tato poznámka je klíčová, protože silná fluorescence může způsobit, že kámen vypadá zakaleně.
Pokud řešíte, co vybrat, zvažte také odolnost vůči vodě a chemikáliím. Stříbro nesnáší přímý styk s čisticími prostředky, chlorovanou vodou nebo parfémy. Bílé zlato je vůči těmto vlivům odolnější, ale i u něj platí, že byste měli šperk sundavat při úklidu nebo koupání v bazénu. Pro běžné nošení tedy vyhraňte bílé zlato, pro sezónní a lehké šperky postačí stříbro.
Další nevýhodou je, že chirurgická ocel není úplně nerozbitná. Při pádu na tvrdou podlahu se může poškrábat nebo dokonce prasknout, zejména u tenkých řetízků nebo náušnic. Také není vhodná pro lidi s extrémně citlivou pokožkou, protože i u kvalitní oceli se může v ojedinělých případech objevit reakce na stopové množství jiných kovů. Pokud se u vás objeví svědění, zarudnutí nebo otok, sundejte šperk okamžitě a poraďte se s dermatologem.
Jak fluorescence ovlivňuje cenu a jak se v ní orientovat Většina kupujících se domnívá, že fluorescence cenu automaticky snižuje. Není to pravidlem. U kamenů s vyšší barvou (D–F) silná fluorescence snižuje hodnotu o zhruba 5–15 %, ale u kamenů s nižší barvou (K–M) může být dokonce výhodou. Trh je však nekonzistentní – někteří prodejci zvýhodňují kameny se slabou fluorescencí, jiní je nabízejí za stejnou cenu jako bez fluorescence. Vždy si nechte cenu odůvodnit a srovnejte ji s kameny stejné barvy, čistoty a brusu, ale s jinou fluorescencí.
Typická chyba je spoléhat na to, že rhodiování srovná vlastnosti obou kovů. Rhodiování se aplikuje na bílé zlato i stříbro, ale na stříbře se vrstva rhodia rychleji opotřebí. Rhodium sice chrání před oxidací, ale nezvýší tvrdost stříbra. U bílého zlata navíc rhodiování zvýrazní bílý lesk, zatímco u stříbra je přínos spíše kosmetický. Pokud chcete, aby šperk vydržel bez údržby, volte bílé zlato.
Chirurgická ocel je dnes běžným materiálem u šperků, piercingu i hodinek. Mnoho lidí ji volí kvůli pověsti, že je hypoalergenní a prakticky nezničitelná. Než ale do nákupu investujete, stojí za to vědět, že ne každá „chirurgická” ocel je stejná a že její výhody mají i stinné stránky. V tomto článku se podíváme na to, kdy se vyplatí, kdy ne, a na co si dát pozor, abyste předešli nepříjemným komplikacím.
Zásadní rozdíl najdete v péči. Stříbro oxiduje – na povrchu se tvoří tmavý povlak, který jde odstranit leštěnkou nebo speciální tkaninou. Proces oxidace zrychluje kontakt s potem, kosmetikou a sírou ve vzduchu. Bílé zlato oxiduje minimálně, ale rhodiovaný povrch se časem setře a šperk může žloutnout. Tento problém vyřešíte pouze novým rhodiováním, které je ale nezbytné opakovat každé dva až tři roky.
Materiál je zásadní rozhodnutí. Nejčastější volbou je titan, který je lehký a odolný, ale špatně se upravuje. Pokud plánujete prsten nosit denně a pracujete rukama, zvažte chirurgickou ocel nebo wolfram. Tyto materiály jsou tvrdé, ale při silném nárazu mohou prasknout a nesnesou pozdější rozříznutí v případě nehody. Slinutý karbid wolframu je téměř nezničitelný, ale pokud se vám prst zraní, prsten nepůjde sundat bez speciálního nástroje.
If you loved this article and you also would like to receive more info about Gm6699.Com please visit the website.
Tags: rekonstrukce bytu