Zálivka není všechno. Rozmarýn vyžaduje propustnou, zásaditou půdu s příměsí písku nebo perlitu. Klasický zahradnický substrát smíchejte v poměru 1:1 s pískem. Přesazujte na jaře, ale vždy jen o jednu velikost větší květináč — v příliš velkém květináči se zemina dlouho drží vlhká a kořeny hnijí. Hnojení stačí jednou za měsíc od března do srpna, použijte hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu, ne dusíku, který podporuje měkké výhony.
Pokud si nejste jistí, jestli jsou bylinky ještě v pořádku, spolehlivým ukazatelem je vůně. Čerstvá bylinka by měla vonět výrazně a příjemně. Pokud ucítíte zatuchlinu nebo nakyslý zápach, je nejvyšší čas je zpracovat nebo vyhodit. A pamatujte: bylinky před uskladněním nikdy nemyjte, pokud je nechcete hned použít. Voda na listech je nejčastější příčinou plísně, která se šíří velice rychle. Stačí je jen otřít suchou utěrkou nebo setřást nečistoty.
Kořenové bylinky, jako je křen nebo andělika, vyžadují jiný přístup. Sklízejte je až na podzim, ideálně po prvních mrazících, kdy se rostlina ukládá do klidu a koncentruje účinné látky do kořene. Vykopávejte je vidlemi, abyste je nepoškodili, a ihned zpracujte; čerstvě vykopané kořeny mají nejvyšší aroma. Pozor na to, že u některých druhů, například u libečku, se kořen sklízí až druhým rokem, jinak by byl příliš dřevnatý.
Jak poznat správný okamžik u jednotlivých skupin U listnatých bylinek, jako je bazalka, meduňka nebo máta, platí jednoduché pravidlo: sklízejte dříve, než rostlina nasadí poupata. Jakmile se začnou tvořit květní pupeny, listy hořknou a ztrácejí aroma. Řez provádějte nad párem listů, aby rostlina mohla dál košatět. Pokud už květy propásnete, zastřihněte je a použijte listy na sušení, ale počítejte s tím, že výsledek bude méně výrazný.
Typická chyba začátečníků je přidávat příliš mnoho druhů najednou. Výsledkem je čaj, který chutná jako seno a nikdo neví, co v něm vlastně je. Další chybou je skladování směsi v otevřené krabičce nebo v papírovém sáčku – bylinky rychle zvlhnou a ztratí aroma. A ještě jedna věc: bylinky louhujte správně. Většině stačí deset minut pod pokličkou, jen kořenové části potřebují patnáct až dvacet minut, případně krátký odvar.
Typický začátečnický omyl je dát rozmarýn na balkon hned po prvních slunečních dnech bez otužování. Rostlina, která přezimovala v místnosti, je citlivá na prudké slunce a vítr. Přivykání provádějte postupně — týden ji nechte venku jen na hodinu dvě, nejlépe ráno, a pak čas prodlužujte. Stejně tak na podzim, než teploty klesnou pod nulu, ji stáhněte dovnitř. Tento rytmus rostlina ocení a odmění se vám hustým, voňavým keříkem po celou sezónu.
Načasování sklizně bylinek rozhoduje o tom, jestli si uchovají maximum aroma, nebo budou mít nahořklou chuť a tvrdé stonky. Obecně platí, že nejvíce silic mají rostliny těsně před rozkvětem nebo na jeho začátku. Pokud počkáte na plný květ, část energie rostlina už věnuje tvorbě semen a listy ztrácejí na kvalitě. U každého druhu ale platí trochu jiná pravidla, která se vyplatí znát.
Měkké bylinky, jako je bazalka, koriandr, petrželka nebo kopr, vyžadují jiný přístup. Nesnášejí chlad stejně dobře jako tvrdé druhy a na vlhko reagují černáním. Nejlepší je postavit je do sklenice s vodou, jako když dáváte řezané květiny, a přes ně volně přetáhnout mikrotenový sáček. Sáček nesmí být utažený, aby měly bylinky přístup vzduchu. Takto je dejte do lednice, ideálně do přihrádky na zeleninu, kde je stabilnější teplota. Vodu každý druhý den vyměňte a zastřihněte konce stonků o půl centimetru.
Rozmarýn potřebuje světlo, a to i v zimě. Ideální je parapet jižního nebo západního okna, kde má alespoň šest hodin přímého slunce denně. Při nedostatku světla se rostlina vytahuje, stonky jsou tenké a listy ztrácejí aroma. Pokud nemáte takové místo, použijte pěstební LED světlo. Důležité je také větrání — ale pozor na průvan, který rostlině škodí stejně jako suchý vzduch od topení.
Pozor na silné bylinky, jako je šalvěj, pelyněk nebo třezalka. Ty mají výraznou chuť a mohou při nadměrném užívání zatížit organismus. V domácí směsi je používejte jen v malém množství, maximálně deset procent objemu. Pokud si nejste jistí účinky, poraďte se s lékárníkem nebo bylinářem. Těhotné ženy a lidé s chronickými nemocemi by měli být obzvlášť opatrní.
Po sklizni bylinky co nejrychleji zpracujte. Pokud je nesušíte okamžitě, vložte je na několik hodin do lednice ve vlhké utěrce, ale ne déle než jeden den. Při sušení je rozhodující teplota — nikdy nepřekračujte čtyřicet stupňů Celsia, jinak se těkavé látky zničí. Sušte ve stínu, na suchém a vzdušném místě, případně v sušičce na nejnižší stupeň. Takto ošetřené bylinky si uchovají barvu i vůni a vy z nich dostanete maximum chuti po celou zimu.
If you have any sort of questions pertaining to where and the best ways to make use of http://bbs.Yx3.com/home.php?mod=space&uid=286546, you could contact us at the page.