Jak rozvést teplý vzduch z kamen bez složitého potrubí? Pokud nechcete vodu, můžete použít vzduchové rozvody. Z kamen vyvedete potrubí do dalších místností. Je ale nutné zajistit zpětný přívod chladného vzduchu. Kamna nasávají vzduch z místnosti, proto musí být dveře mezi místnostmi otevřené, nebo musí být v potrubí ventilátor. Ventilátor zvyšuje účinnost, ale je hlučný. Pro tichý chod zvolte nízkootáčkový typ s regulací.
Pokud chcete vytápět celý dům krbovými kamny, začněte měřením teplot v jednotlivých místnostech. Zjistíte, kde teplo uniká. Následně zvolte jednu z metod – vodu, vzduch nebo konvekci. Každá má své limity. Voda je nejúčinnější, ale dražší na instalaci. Vzduch je levnější, ale hlučnější. Konvekce je tichá a pasivní, ale pomalejší. Kombinace metod často přináší nejlepší výsledky.
Jak poznáte, že je šamot na konci své životnosti? Základním příznakem jsou viditelné trhliny širší než tři milimetry, které procházejí celým šamotovým dílem. Pokud se z trhlin sype písek nebo se okraje drolí při pouhém dotyku, je materiál zkřehlý a ztratil pojivost. Dalším varovným signálem je pokles teploty spalin – kamna se sice tváří, že topí, ale povrch je méně horký, protože teplo uniká netěsnostmi. Všímejte si také sazí na spoji šamotu a oceli, což prozrazuje, že spaliny pronikají tam, kam nemají.
Krby a kamna obvykle hřejí jen v jedné místnosti. Zbytek domu zůstává chladný, i když topíte na plný výkon. Pokud chcete využít teplo z kamen v celém domě, musíte řešit distribuci vzduchu a správné proudění. Základním předpokladem je dobře izolovaný dům a dostatečný zdroj tepla. Krbová kamna by měla mít výkon alespoň 8–12 kW, podle velikosti domu.
Pozor na délku a průměr potrubí. Ideální je krátké a rovné vedení, každý ohyb snižuje průtok. Průměr potrubí by měl být alespoň 150 mm. Izolujte potrubí, abyste neztráceli teplo ve stěnách. Častou chybou je vedení potrubí venkovní stěnou, kde dochází ke kondenzaci. Vždy veďte potrubí vnitřními prostory a zakončete ho mřížkou v horní části místnosti.
Dalším praktickým trikem je použití takzvaného „nočního režimu”. Po pořádném prohřátí kamen (teplota spalin by měla být alespoň 250 °C) uzavřete primární vzduch úplně a nechte otevřený jen sekundární přívod, který přivádí vzduch nad plamen. Tím zajistíte, že dřevo shoří pomalu a vzniklé plyny se ještě stihnou spálit. Pokud vaše kamna tuto regulaci nemají, lze ji částečně nahradit tím, že necháte otevřenou jen malou štěrbinu u dvířek. Pozor ale na to, aby se dovnitř nedostávalo přebytečného vzduchu, který by ochlazoval topeniště. Vždy sledujte, jak se chová oheň – pokud začne kouřit a plamen je namodralý, je přívod vzduchu příliš utažený.
Pravidelné odstraňování sazí z komína není jen otázkou úklidu, ale především bezpečnosti. Usazeniny v komínovém průduchu totiž mohou vznítit a způsobit požár. Pokud se rozhodnete čistit komín svépomocí, musíte vědět, kdy je to možné a jak postupovat tak, abyste neohrozili sebe ani dům. Tento postup je určen pro běžnou údržbu, nikoli pro odstraňování dehtu nebo pevných překážek.
Ráno pak oceníte, když kamna před spaním necháte „dojít” do fáze žhavých uhlíků. Nesnažte se je udusit úplně. Uhlíky sice nevydávají sálavé teplo, ale udržují vnitřní teplotu kamen a komína, takže ráno stačí přiložit menší dávku a oheň se rychle rozhoří. Pokud byste kamna nechali úplně vychladnout, přikládání by trvalo déle a spotřebovali byste více dřeva. A ještě jedna rada: nečistěte popel úplně – tenká vrstva popela (asi 2–3 cm) na dně topeniště působí jako izolant a pomáhá udržet žár. S těmito zásadami už nebudete muset uprostřed noci vstávat, abyste přiložili.
Po vyčištění hlavního průduchu sestupte dolů a otevřete dvířka pro vymetání (pokud jsou). Vyčistěte i kouřovod (potrubí od kamen) a dbejte na to, aby se všechny uvolněné saze dostaly do připravené nádoby. Nakonec kompletně vyberte saze z ohniště i z dvířek. Většina sazí by měla být suchá a prášková. Pokud najdete mokré nebo dehtovité usazeniny, znamená to, že je stav komína závažnější a vyžaduje odborný zásah.
Za bezpečné považujte čištění pouze tehdy, pokud máte dostatečnou fyzickou kondici a jistotu při manipulaci s lanem a kartáčem. Pokud má komín více zvlnění, ostré ohyby nebo je přístup k němu komplikovaný, neváhejte zavolat kominíka. Správně provedené čištění trvá obvykle hodinu, ale odborník má prostředky, jak odstranit i pevné krusty, které si sami neporadíte.
Jak postupovat při čištění a čemu se vyhnout Spouštějte kartáč pomalu a plynule, vždy po jednotlivých kusech lana. Nezrychlujte a nekruťte lanem – hrozí zamotání a poškození vložky. Po každém tahu vyčistěte kartáč od nalepených sazí a pokračujte. Pro lepší výsledek můžete použít i metodu suchého ledu, ale vyžaduje speciální zařízení a je vhodná spíše pro odborníky. Pro domácí čištění je klasický mechanický kartáč nejspolehlivější.
If you have any concerns pertaining to in which and how to use discuss, you can call us at our web page.