Nejdůležitější je vlhkost dřeva. Čerstvě pokácené dřevo má vlhkost kolem padesáti procent, a pokud se s ním topí dřív, než proschne, vzniká velké množství dehtu a sazí, které zanášejí komín a snižují účinnost kamen. Ideální je dřevo s vlhkostí do dvaceti procent, kterého dosáhnete tak, že ho necháte přirozeně vyschnout alespoň jeden až dva roky. Zkuste si zapamatovat jednoduché pravidlo: dřevo štípat na podzim, skládat na jaře a topit až dalším rokem. Suché dřevo poznáte podle prasklin na čelech, lehké hmotnosti a dutého zvuku při poklepu dvou kusů o sebe.
Pokud chcete vytápět celý dům rovnoměrně, zvažte instalaci kamen s teplovodním výměníkem. Taková kamna ohřívají vodu, která pak cirkuluje v radiátorech nebo podlahovém topení. Toto řešení je nejnáročnější na projekt i montáž, ale poskytuje nejvyšší komfort. V létě můžete kamna používat jen pro ohřev vody, v zimě pak jako hlavní zdroj vytápění. Pozor na správné dimenzování akumulační nádrže – bez ní by systém při hoření v kamnech kolísal.
Jak rozvést teplo z kamen do dalších místností Nejjednodušší a nejlevnější variantou je takzvaná přirozená cirkulace vzduchu. Teplý vzduch stoupá od kamen a pokud v horní části stěny uděláte průduchy do sousední místnosti, začne jimi proudit do chladnějších prostor. Tento systém funguje bez ventilátorů, ale vyžaduje, aby kamna byla umístěna co nejblíže středu domu a průduchy byly provedeny ve vhodné výšce. Nevýhodou je, že vytápění je nerovnoměrné a v místnostech dál od kamen může být teplota výrazně nižší.
Samotný rošt je namáhán extrémními teplotami a mechanickým namáháním. Litinové rošty vydrží dlouho, pokud je nepřetěžujete, ale mají i svá úskalí. Například prudké chlazení, když do rozpálených kamen vhodíte mokré dřevo nebo studený popelník, může způsobit praskliny. Proto vždy dbejte na to, aby dřevo bylo suché a popelník nebyl přeplněný – přeplněný popelník brání proudění vzduchu a rošt se zbytečně přehřívá. Pokud rošt praskne, neopravujte ho svářením nebo drátem, ale vyměňte ho za nový kus odpovídajícího rozměru.
Skladování bez chyb: proč je vzduch důležitější než střecha Když už máte dřevo naštípané, polovina práce je za vámi. Druhá polovina spočívá v tom, jak ho uskladníte. Nejčastější chybou je skladování v těsném přístřešku bez bočního větrání, kde dřevo nemá šanci proschnout. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran, proto ho skládejte do hranice s mezerami mezi kusy, ideálně na roštu nebo paletách, aby nesálo vlhkost ze země. Střecha nad hranicí je důležitá, ale musí být dostatečně přesahující, aby déšť nestříkal na boční strany. Nikdy nezakrývejte dřevo nepromokavou plachtou až k zemi – vytvoříte tím skleník, kde se bude srážet vlhkost.
Základním předpokladem je správný výkon kamen. Většina lidí kupuje kamna podle objemu místnosti, ve které mají stát, což je chyba. Pokud chcete vytápět celý dům, musíte počítat s tepelnými ztrátami všech místností, které mají být zásobovány teplem. Orientačně lze říci, že na každých 10 m² dobře izolované podlahové plochy potřebujete zhruba 1 kW výkonu, ale v případě staršího nezatepleného domu to může být i dvojnásobek. Vždy je lepší poradit se s projektantem, který provede výpočet tepelné ztráty objektu.
Údržba roštu není složitá, ale vyžaduje pravidelnost. Jednou za měsíc (při častém topení i častěji) rošt kompletně vyjměte, odstraňte z něj veškeré usazeniny a zkontrolujte, zda není opotřebený. Kovový kartáč vám pomůže odstranit připečenou krustu, ale nepoužívejte agresivní chemické prostředky, které by mohly narušit povrch. Po vyčištění rošt osušte a vložte zpět. Pokud máte rošt dělený, zkontrolujte také těsnění mezi jednotlivými díly – mezery by měly být rovnoměrné, ideálně kolem jednoho centimetru.
Při topení samotném se vyhněte dvěma extrémům: přikládání obrovských kusů do malých kamen a naopak spalování pilin nebo drobných zbytků, které rychle shoří a nevyužijete jejich potenciál. Ideální jsou špalky o délce odpovídající topeništi, štípané na tloušťku asi deset až patnáct centimetrů. Rozdělené dřevo má větší povrch, rychleji se vznítí a lépe prohořívá. Při zakládání použijte suché třísky a menší kousky, ne papír nebo obaly, které zanášejí spalovací prostor.
Typickou chybou je používání tvrdého dřeva jako jediného paliva. Buk nebo dub se hodí na noc, kdy chcete, aby oheň vydržel dlouho, ale ráno, když potřebujete rychle vytopit prochladlý dům, je lepší sáhnout po měkkém dřevě nebo briketách. Kombinace obou typů vám ušetří čas i dřevo. Navíc pozor na příliš velká polena – do kamen patří kusy o průměru maximálně deset až dvanáct centimetrů, jinak se nestihnou prohřát a vzniká kouř.
If you cherished this article so you would like to be given more info with regards to koukněte sem nicely visit our own website.