Praktický postup: namapujte si trasu, spočítejte celkové stoupání a klesání, a pak odhadněte čas pro jednotlivé úseky. Například úsek dlouhý 3 km s převýšením 400 m: 3 × 15 minut = 45 minut plus 4 × 10 minut = 40 minut, celkem 85 minut. K tomu přičtěte 15 minut pauzy. Pokud máte k dispozici GPS data z podobných výletů, využijte je – ale pozor na to, že záznamy z běžeckých hodinek bývají často optimalizované, ne odpovídají turistickému tempu.
Proč je lepší počkat, než se vydat hledat cestu Většina nehod se stane, když se turista snaží probojovat mlhou dál. Bez viditelnosti ztrácíte schopnost číst terén, odhadovat vzdálenosti i rozpoznat nebezpečí. Typickým jevem je „přelezení” – jdete stále do kopce, ale ve skutečnosti obcházíte hřeben po vrstevnici a vracíte se na stejné místo. Pokud nemáte jasný plán a kompas, raději zůstaňte na místě a počkejte, až se mlha zvedne. Ve vyšších polohách to může být za pár minut, v údolích i za hodiny. Mezitím se oblékněte do suchého, dejte si teplý nápoj a chraňte si energii.
Častou chybou je výběr bundy podle vodního sloupce bez ohledu na prodyšnost. Vysoký vodní sloupec je fajn, ale pokud membrána nepropouští vlhkost ven, skončíte zpocení dřív, než vám začne pršet. Optimální je hledat rovnováhu. Pro běžné nošení stačí vodní sloupec kolem pěti až osmi tisíc milimetrů, pro náročnější podmínky se vyplatí deset tisíc a více. Prodyšnost se udává v gramech na metr čtvereční za 24 hodin. Čím vyšší číslo, tím lépe. Ale pozor, hodnoty z laboratorních testů neodpovídají realitě. Skutečný komfort ovlivňuje i to, jak je bunda větraná.
Mlha s sebou přináší i zrádné podmínky pod nohama. Sráží se na trávě a kamenech, takže je vše kluzké. Šlápněte opatrně, používejte hole, vyhněte se mokrým skalním plotnám. Pozor také na orientaci – v mlze nejsou vidět ani vzdálené věže, rozhledny ani údolí, takže jediným spolehlivým vodítkem je kompas a mapa. Nezapomeňte, že i zvuk se v mlze šíří jinak – hluk potoka nebo silnice může být matoucí.
Než začneš zkoušet, rozhodni se, na jaké výlety batoh kupuješ. Na jednodenní procházky stačí objem kolem dvaceti litrů, na víkendovou túru se spánkem ve stanu potřebuješ minimálně padesát litrů. Pokud chceš jeden batoh na všechno, kompromis najdeš v rozmezí třiceti až čtyřiceti litrů. Pamatuj ale, že větší objem láká k tomu, abys ho naplnil zbytečnostmi. Menší batoh tě donutí balit jen to, co skutečně využiješ.
Typická chyba: podcenit vliv počasí a denní doby. V létě v poledne budete pomalejší kvůli vedru, naopak ráno a večer se jde rychleji. V zimě se na sněhu a ledu čas prodlužuje o 30–50 procent. Vždy si proto naplánujte rezervu alespoň 20 procent času. Pokud vám vyjde, že se na trasu vejdete jen těsně, raději zvolte kratší variantu nebo změňte výchozí bod – nikdy nespoléhejte na to, že to stihnete běžet.
Údržba je další oblast, kde se dělá mnoho chyb. Membrána se zanese nečistotami a potem, čímž se sníží její prodyšnost. Pravidelné praní speciálním přípravkem je nutné, ale ne každý ví, jak na to. Nevhodné aviváže a sušičky membránu poškodí. Po vyprání je také potřeba obnovit impregnaci, jinak vrchní tkanina nasákne vodu a bunda přestane „dýchat”. Impregnaci provádějte za mokra, ideálně na vlhkou tkaninu, a pak bundu nechte volně uschnout. Tím prodloužíte její životnost o roky.
Pokud se přece jen rozhodnete pokračovat, dodržujte jednoduchá pravidla. Jděte pomalu, každých pár metrů kontrolujte směr podle kompasu. Vyhýbejte se zkratkám přes neznámý terén – držte se značených cest, i když to znamená delší okruh. Nikdy nechoďte sami, pokud to jde, jděte ve dvojici nebo ve skupině. Vzdálenost mezi vámi a ostatními by měla být taková, abyste se navzájem viděli. Pokud někdo zaostane, zastavte celou skupinu. Častou chybou je, že se každý vydá vlastní cestou a pak se hledají v mlze.
Prvním krokem je zastavit se na místě, kde je bezpečno – mimo sráz, lavinový svah a mimo proud vody. Jakmile se zastavíte, vybalte mapu a kompas. Pokud je nemáte, použijte mobilní aplikaci s offline mapami, ale pozor na baterii – v chladu a vlhku klesá rychle. Zkuste si určit svou polohu podle posledního známého bodu. Pokud si nejste jistí, nevymýšlejte si. Označte si místo, kde stojíte, třeba hůlkami nebo kameny, a pak se teprve rozhodněte, co dál.
Nakonec si zapamatujte jednoduché pravidlo: lepší je zůstat hodinu na místě a počkat na pomoc než dvě hodiny bloudit v kruhu a vzdalovat se od záchrany. Pokud se ztratíte, dejte o tom vědět co nejdřív, ať už voláním, nebo tím, že se vrátíte na poslední známé místo. Až budete v lese příště, můžete se připravit tím, že si do kapsy dáte píšťalku a malou lahvičku s vodou – jsou to drobnosti, které mohou zachránit den.
In case you have any issues about where and the best way to employ zdroj informací, you are able to call us at our site.