Nejjednodušší způsob, jak skvrny zahlédnout bez rizika, je promítnout sluneční kotouč na bílou plochu. K tomu použijte dalekohled nebo triedr upevněný na stativu. Namiřte je na Slunce a za okulár umístěte kus tvrdého papíru či bílého kartonu. Zaostřete, dokud se na papíře neobjeví ostrý obraz slunečního disku. Skvrny se pak jeví jako tmavé tečky nepravidelných tvarů. Důležité je dalekohled nebo triedr nikdy nenechávat bez dozoru, aby se na něj náhodou někdo nepodíval přímo. Tato metoda je vhodná i pro děti, ale vždy pod dohledem dospělé osoby.
Další pastí je měsíční svit. I malý měsíc dokáže přebít slabší hvězdy. Vyberte si noc, kdy je měsíc v novu, nebo krátce po něm. Pokud si nejste jisti, podívejte se na fázi měsíce v kalendáři předem. A pozor na mráz: v zimě se vám při dlouhém stání mohou orosit brýle i dalekohled, takže si vezměte náhradní utěrku. Pokud jde o dalekohled, není nutný, ale pokud ho použijete, nezaměřujte se na celá souhvězdí, ale na jednotlivé objekty jako hvězdokupy. Jenže pro spočítání souhvězdí stačí oči.
Pokud chcete pozorovat skvrny podrobněji, pořiďte si speciální sluneční filtr, který se nasazuje na přední část objektivu dalekohledu nebo fotoaparátu. Nikdy nepoužívejte filtry, které se šroubují do okuláru – jejich tenká fólie může prasknout a způsobit oslepnutí. Kvalitní filtr musí být pevně připevněn a před každým pozorováním zkontrolujte, že není poškozený. S filtrem pak můžete vidět nejen samotné skvrny, ale i jemnou strukturu jejich okrajů, takzvanou penumbru. Ideální je začít s malým astronomickým dalekohledem s průměrem objektivu kolem 60–80 mm, který poskytne dostatečné rozlišení a přitom je snadno ovladatelný.
Typická chyba je snažit se vidět všechno za hodinu. Obloha se během noci otáčí, takže souhvězdí, která jsou večer nízko nad obzorem, se k půlnoci dostanou výš a naopak. Pokud chcete vidět maximum, musíte být venku nejméně tři hodiny, ideálně celou noc. Naplánujte si pozorování v intervalech: první hodinu po setmění se zaměřte na západní oblohu, kolem půlnoci na jih a nad hlavu, nad ránem na východ. Tímto způsobem zachytíte souhvězdí, která by vám jinak unikla. Nezapomeňte, že některá souhvězdí jsou cirkumpolární, tedy viditelná celý rok, ale většina je sezónních.
Základní pravidlo zní: vrstvy, ale ne ledajaké. Funkční spodní prádlo je nutnost, bavlna je nepřítel. Bavlna saje pot, přilne k tělu a při sebemenším vánku začne chladit. Místo ní zvolte materiály, které odvádějí vlhkost, typicky polyester nebo merino vlna. Na druhou vrstvu přijde fleece nebo tenká péřová bunda, která hřeje i při minimální aktivitě. Vrchní vrstva musí být nepromokavá a větruodolná, i když zrovna nesvítí měsíc a nefouká – počasí se v noci mění rychle.
Nejčastější chybou je použití papírových kapesníků nebo běžných hadříků, které obsahují dřevitou buničinu nebo hrubá vlákna. Tyto materiály optiku poškrábou i při sebejemnějším tlaku. Vždy mějte po ruce alespoň dva mikrovláknové hadříky – jeden na vlhké čištění, druhý na suché leštění. Po každém použití hadřík vyperte v ruce vlažnou vodou bez aviváže a nechte volně uschnout. Aviváž zanechává na vláknech mastný film, který se pak přenese zpět na čočky.
Nezapomeňte na hlavu a ruce, které odvádějí teplo nejrychleji. Čepice musí zakrývat uši, nejlépe z vlny nebo fleecu. Rukavice by měly být tak tenké, abyste s nimi dokázali ovládat stativ, ale dostatečně hřejivé. Vyzkoušejte si je předem – v noci nebudete mít čas improvizovat. Užitečný tip: vezměte si dvoje, tenké na manipulaci s přístroji a silné na čekání mezi snímky nebo při prohlížení okulárem.
Co skvrny prozrazují o slunečním cyklu Skvrny nejsou jen tmavé tečky – jsou to oblasti s výrazně nižší teplotou než okolní povrch Slunce. Zatímco fotosféra má přibližně 5500 °C, střed skvrny je asi o 1500 °C chladnější, a proto se nám jeví jako tmavý. Jejich počet a poloha na slunečním disku se mění v průběhu přibližně jedenáctiletého slunečního cyklu. Na začátku cyklu se objevují ve vyšších heliografických šířkách, postupně se přesouvají blíže k rovníku a jejich frekvence roste až k maximu. Sledováním skvrn tak můžete sami sledovat, v jaké fázi cyklu se Slunce nachází.
Pokud se na čočce objeví plíseň nebo zatuchlina, což se stává u dalekohledů skladovaných ve vlhkém prostředí, je nutná odborná demontáž. Vnitřní optiku nelze čistit zvenku – zkuste to a zanesete nečistoty mezi členy, čímž dalekohled trvale znehodnotíte. V takovém případě odneste přístroj do servisu, kde jej vyčistí v ultrazvukové lázni nebo speciálním postupem. Vlastní zásah do vnitřku je největší chybou, jakou můžete udělat, protože i malá vlhkost uvnitř způsobí zamlžení čoček a korozi kovových částí.
If you have any issues pertaining to in which and how to use na této stránce, you can get hold of us at the web-page.