Vhodnou disciplínou pro nemocné koleno je také skialpinismus, pokud se vyhnete ostrým zatáčkám a budete stoupat po vrstevnici. Při sjezdu zvolte širší oblouky a zatěžujte obě nohy rovnoměrně; nerovnováha mezi levou a pravou stranou je častou příčinou opakovaných zranění. Jestliže milujete skateboarding, přesuňte se na longboard s měkkými koly, kde je méně otřesů a kde můžete stát v mírném podřepu. Pro horskou turistiku platí zásada: používejte hole, které odlehčí kolenou při sestupu až o třicet procent.
Proč se na umělé stěně zaseknete a co s tím Nejčastější chybou u suchého lezení je přeskakování chytů a stoupů, které na první pohled vypadají zbytečně. Na umělé stěně jsou často barevně odlišené cesty, ale to neznamená, že se vyplatí lezení si usnadňovat. Pokud budete neustále hledat náhradní chyty, ztrácíte tím schopnost číst sekvenci a pracovat s těžištěm. Místo toho se soustřeďte na to, abyste každou cestu přelezli přesně tak, jak je postavená – i když to znamená pomalejší postup.
Základním kamenem je vrstvené oblečení. Místo jedné silné bundy si vezměte tři tenké vrstvy, které můžete postupně sundávat. První vrstva odvádí pot, druhá izoluje a třetí chrání před větrem a deštěm. Vyhněte se bavlně, která nasákne vlhkost a způsobí podchlazení i při mírné teplotě. Naopak materiály jako merino vlna nebo funkční syntetika udrží tělo v suchu a teple.
Dále myslete na to, že první oblast by měla být technicky jednoduchá i z hlediska jištění. Vyberte místo, kde se lezec i jistič snadno dorozumí a kde není nutné složité jištění přes karabiny nebo pomocné smyčky. Vhodné jsou cesty s jištěním na borhák, kde se postupně učíte pohyb a jistící techniku bez stresu. Vyhněte se oblastem, kde je nutné slaňovat z více délek, protože tam už se vyžaduje zkušenost s manipulací s lanem a s uzly.
Kotoul vpřed z běhu je o něco náročnější, protože musíte zvládnout přechod z vertikální do horizontální polohy. Začněte nácvikem na měkké trávě nebo písku. Dřepněte si, ruce položte před sebe na šíři ramen, bradu pevně na hrudník a odrazte se špičkami. Nedotýkejte se hlavou země – kotoul vede přes rameno, ne přes temeno. Když jste v záklonu, přitáhněte kolena k hrudníku a nechte setrvačnost, aby vás překlopila na záda. Po dokončení se hned postavte, jako byste pokračovali v pohybu. Pokud zůstanete ležet, znamená to, že jste ztratili rychlost a špatně načasovali odraz.
Než vůbec otevřete mapu nebo se zeptáte kamarádů, zamyslete se nad svou aktuální kondicí a zkušenostmi. První lezecká oblast by neměla být přeplněná, extrémně exponovaná ani příliš vzdálená. Ideální je místo, kde najdete kratší cesty (do dvou délek lana) s jištěním na borháky, které jsou hustě osazené a v dobrém stavu. Vybírejte region, kde se pohybujete po pohodlném přístupu a kde nehrozí, že se ztratíte v sutích nebo v lese. Pro začátečníka je důležité, aby se mohl soustředit na lezení a jištění, ne na logistiku.
Co se týče jídla a pití, platí pravidlo: dvakrát tolik, než plánujete. Energetické tyčinky, ořechy nebo sušené ovoce dodají rychlou energii, ale nezapomeňte na slané pochutiny – při pocení ztrácíte sodík. Voda je samozřejmostí, ale pokud jdete do suchých oblastí, vezměte si i tabletky na čištění vody nebo malý filtr. Nikdy nepijte z neznámého zdroje bez převaření.
Jak poznáte, že je čas přestat, i když hlava chce pokračovat? Poznávacím znamením není samotná bolest během pohybu, ale její chování po skončení. Pokud koleno ráno po sportu ztuhne, pokud se objeví křupání při ohýbání nebo pokud nemůžete bez bolesti vystoupat schody, je to signál, že kloub ještě neumí zvládnout dané zatížení. Nemyslete si, že si na to tělo zvykne; adaptace probíhá v období odpočinku, ne při samotném výkonu. Mezi tréninkové dny proto zařazujte minimálně 48 hodin, během kterých provádíte pouze lehkou chůzi a mobilizační cvičení.
Když venku mrzne, lezení na umělé stěně se pro mnohé stává jediným způsobem, jak udržet kondici. Suché lezení je ale specifická disciplína, kterou nelze odbýt pouhým přelezením pár cest. Pokud se mu věnujete bez rozmyslu, snadno si vypěstujete návyky, které vám v létě na skále zkomplikují život. Nejde jen o trénink síly, ale také o techniku, rytmus a schopnost číst cestu.
Nezapomínejte ani na odpočinek mezi pokusy. Suché lezení je intenzivní a bez pauz se rychle unavíte, což vede k nekvalitním pohybům. Ideální je dělat krátké série s plným soustředěním, ne hodinové bloudění po stěně. Po každém pokusu si dejte alespoň tři minuty na regeneraci a v klidu si projděte, co se povedlo a co ne.
If you have any type of concerns relating to where and ways to use Atavi.com, you could call us at our own web-site.