Jak otestovat suchost dřeva doma bez vlhkoměru Kromě barvy a kůry se vyplatí zkontrolovat i hmotnost a praskliny na čele polena. Suché dřevo má nižší hmotnost, protože voda se odpařila – vezměte dva podobně velké kusy, jeden suchý a jeden čerstvý, a rozdíl pocítíte okamžitě. Čela suchých polen mají typické radiální praskliny, které vznikají při vysychání. Tyto praskliny jsou přirozené a neznamenají vadu, ale potvrzují, že dřevo prošlo procesem sušení. Hladká, celistvá čela bez prasklin obvykle patří čerstvému dřevu.
Stejně důležité je zkontrolovat těsnění dvířek kamen. Pokud je guma poškozená nebo se netěsní správně, do kamen se dostává nadměrné množství vzduchu, které narušuje řízené spalování a způsobuje kouř. Vyměňte těsnění včas – stačí to udělat jednou za tři až pět let. Dbejte také na to, aby kamna nebyla umístěna v příliš malém prostoru s nedostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Ve starších domech s plastovými okny může docházet k podtlaku, který brání přirozenému tahu. V takovém případě otevřete při topení alespoň ventilaci v jiné místnosti, nebo instalujte speciální vzduchový ventil do zdi.
Jak poznat, že problém je v komíně nebo v samotných kamnech? Pokud jste zkontrolovali vlhkost dřeva, správně rozdělali oheň a přikládáte menší dávky, ale kouř se stále valí do místnosti, je na čase prohlédnout komín. Zkuste na dně komínového průduchu hledat usazeniny – pokud na prst zůstává mastný černý povlak, jedná se o dehet, který výrazně zužuje průřez. V takovém případě nezbývá než objednat profesionální vymetení, případně použít chemické tablety na čištění komínů, které spalují usazeniny za vysokých teplot. Dbejte na pravidelnou revizi alespoň jednou ročně, ideálně před začátkem topné sezóny.
Základním předpokladem správné funkce je volný průchod vzduchu. U roštů z litiny nebo oceli se často stává, že se mezery mezi pruty ucpou popelem a škvárou. Stačí pak jen pár týdnů provozu a přívod vzduchu se výrazně omezí. Palivo nedohořívá, tvoří se víc popela a kouře, a v krajním případě se může přehřívat roštová deska. Proto by se měl rošt pravidelně čistit – ideálně po každém větším zatopení, minimálně pak jednou týdně při běžném provozu.
Když si na jaře nařežete čerstvé dřevo a v říjnu ho začnete topit, může se stát, že kotel kouří, sklo se zanese a výhřevnost je poloviční. Dřevo na první pohled vypadá suché, ale uvnitř pletiv zůstává voda. Přitom stačí dodržet jedno pravidlo: tloušťka polena určuje minimální dobu sušení. Smrkové poleno o průměru 10 cm schne zhruba šest měsíců, ale dubové o průměru 25 cm potřebuje klidně dva roky. Nikdy nevěřte povrchu – vlhkost se měří jádrem, ne kůrou.
Při zakládání ohně používejte výhradně suché třísky a podpalovač bez chemických přísad, který neobsahuje ropné látky. Vyhněte se novinám s barevným potiskem, které při hoření uvolňují látky usazující se na stěnách komína. Správné rozdělání ohně by mělo probíhat odshora dolů – na dno kamen umístěte větší polena, na ně menší kusy a navrch podpal. Tento způsob zajistí rychlejší dosažení vysoké teploty, při které dochází k dokonalému spalování a minimum kouře. Pokud oheň stále kouří, zkontrolujte přívod vzduchu – primární i sekundární klapky musí být během rozhořívání plně otevřené.
Nakonec si zvykněte kontrolovat plamen při každém přikládání a podle potřeby upravovat vzduch. Nejlepší postup je přikládat menší dávky paliva častěji, místo abyste jednou za čas nasypali velký objem. Tím udržíte stabilní teplotu a nemusíte dramaticky měnit ventilaci. Pokud se v okolí komína objeví zápach spáleniny nebo se zvyšuje kouřivost, věnujte pozornost regulaci okamžitě. Pravidelná kontrola nastavení a čištění spalinové cesty je nejjednodušší způsob, jak dosáhnout bezproblémového a ekonomického provozu.
Pro dosažení správného poměru postupujte v těchto krocích. Nejprve rozdělejte oheň s plně otevřeným primárním vzduchem a nechte dřevo dobře chytnout. Jakmile plameny stabilně hoří, přivřete primární ventil na minimum tak, aby oheň neudusil. Pak otevřete sekundární přívod na polovinu a pozorujte barvu plamene. Pokud kouř z komína zesvětlá a plamen je čistý, máte nastaveno správně. Ideální je, když se hoření podobá plameni plynového hořáku, jen s mírně žlutou špičkou.
Jakmile je oheň v plném plameni, přikládejte postupně a po menších kusech. Ideální je přidávat dřevo ve chvíli, kdy plamen začíná klesat, ale ještě je vidět žhavé uhlíky. Pokud přiložíte příliš brzy, oheň se udusí; pokud příliš pozdě, uhlíky vychladnou a budete muset rozdělávat znovu. Když už hoří, nepřehazujte polena bez potřeby a nerozhrabávejte žhavý střed, jen byste rozbili stabilní spalovací zónu.
In the event you loved this article and you would want to receive more info regarding osvětlení v obýváKu i implore you to visit our web site.