Pokud chcete z tréninku vytěžit maximum, zařaďte do něj i lezení s převisem, kde se naučíte práci s tělem a dynamiku. Na umělé stěně se snadno upnete k velkým chytům, ale to vám nepomůže v situacích, kdy na skalách budou jen malé lišty. Zkoušejte proto různé sklony stěny a kombinujte technické pasáže s fyzicky náročnějšími, abyste si vybudovali komplexní dovednosti.
Vstoupit poprvé na lezeckou stěnu může být zvláštní mix očekávání a nejistoty. Než si ale koupíte permanentku nebo poprvé obujete lezečky, stojí za to zjistit, co od které stěny čekat. Ne všechny stěny jsou stejné – liší se výškou, typem chytů, počtem cest i atmosférou. Vyberte si stěnu, kde se začátečník cítí vítán: dobrá stěna má jasně označené cesty podle obtížnosti, dostatek nízkých cest na rozehřátí a personál, který umí poradit s jištěním nebo s výběrem chytů.
Při manipulaci s lanem dbejte na správné skladování a prohlídky. Statické lano se nesmí vystavovat ostrým hranám, chemikáliím ani nadměrnému teplu. Dynamické lano po pádu, který byl těžký, vyměňte – i když vypadá neporušeně, vnitřní struktura může být poškozená. Důležité je také lano pravidelně čistit, ale ne mechanicky – používejte pouze vlažnou vodu a jemný kartáč. Nikdy lano neperte v pračce a nesušte na přímém slunci.
Nácvik poloh těla a komunikace s instruktorem Na briefingu se naučíte tři základní polohy: let na břiše, přistávací polohu a polohu pro kroužení. Většina času se věnuje právě letu na břiše – musíte mít hlavu vzhůru, nohy pokrčené v kolenou a ruce za tělem. Instruktor vám ukáže, jak se chytit za postroj, a vy si to vyzkoušíte na maketě visící ze stropu. Důležité je, abyste se při nácviku ptali na vše, co vám není jasné. Nejčastější chybou je, že se lidé soustředí jen na polohu těla a zapomenou na signály, které instruktor používá během seskoku. Proto si je hned na místě procvičte s instruktorem – třeba poklepání na rameno nebo roztažení paží.
Suché lezení je disciplína, která vás naučí pohybovat se po stěně bez chytů, jen za pomoci tření a rovnováhy. Pokud s ním začínáte, připravte se na to, že první tréninky budou náročné hlavně pro vaše předloktí a prsty. Základní princip je jednoduchý: nohy musí držet na stěně i tam, kde to na první pohled není možné. Začněte na mírně převislé stěně s velkými stupy, kde můžete chodidla klást plošně. Důležité je naučit se nepoužívat ruce jako hlavní oporu, ale pouze k udržení rovnováhy.
Rozhodnutí mezi statickým a dynamickým lanem vychází z konkrétní činnosti. Pokud lezete s jištěním, kupujte dynamické lano, a to i pro slaňování – menší pružnost vám při slaňování nevadí, ale bezpečnost při případném pádu je důležitější. Statické lano si pořiďte až tehdy, když víte, že ho využijete pro práci, kde pádu nehrozí. Pamatujte, že lano je spotřební materiál – kontrolujte ho před každým použitím a při jakékoli pochybnosti ho vyměňte.
Důležitá je také hmotnost a vyvážení. Lehký cepín se snadněji ovládá, ale příliš lehký model může ztrácet stabilitu při tvrdém ledu. Naopak těžší cepín lépe proniká do ledu, ale při dlouhém lezení unaví. Vyzkoušejte si cepín v obchodě: uchopte ho za hlavici a za konec rukojeti, jako byste viseli na jedné ruce. Ideální je, když cítíte, že těžiště leží v dlani, ne daleko vpředu. Pozor na modely s výměnnými čepelemi – ty jsou praktické, ale ujistěte se, že výměna probíhá bez nutnosti speciálního nářadí.
Dalším častým omylem je přeskočit zahřátí. Studené svaly a šlachy jsou náchylnější k výronům, proto věnujte pět minut rozcvičce – kroužení kotníky, protažení lýtek a zápěstí. Stejně důležité je i zchlazení po tréninku. Po suchém lezení si lehněte na záda, zvedněte nohy do výšky a chvíli s nimi třeste, aby se odplavily odpadní látky. Tento jednoduchý cvik vám pomůže rychleji regenerovat a předejít takzvané „mrtvé ruce”.
Jak trénovat suché stěny bez zranění a s viditelným pokrokem Nejčastější chybou začátečníků je spoléhat na sílu rukou a přitom zapomínat na nohy. Když se vám nohy smeknou, neznamená to, že je stěna příliš hladká, ale že jste zanedbali práci s těžištěm. Zkuste cvičit tzv. mrtvý bod: vydechněte, uvolněte ramena a nechte tělo viset na kostře, ne na svalech. Pak se pomalu přesouvejte z nohy na nohu, jako byste šli po kluzkém ledu. Suché stěny vyžadují plynulost, takže se vyhněte trhavým pohybům a skokům.
Jak poznat rozdíl a vybrat správně? Nejdůležitější je podívat se na označení na obalu lana. Dynamická lana bývají označena symbolem UIAA a číslem, které udává počet pádů, které lano vydrží. Statická lana mají jiné označení a často i jinou strukturu – jsou tužší a méně pružná. Při nákupu si lano ohmatejte: dynamické lano by mělo být pružné, statické spíše tuhé. V obchodě si lano můžete vyzkoušet – uchopte oba konce a zkuste je od sebe odtáhnout; dynamické lano se mírně natáhne, statické ne.
If you have any inquiries regarding where and the best ways to make use of koukněte sem, you can call us at the web-page.