Samotná montáž má své pořadí: nejdřív osadíte modul, vyrovnáte ho do vodováhy, připevníte k podlaze a stěně, zapojíte přívod a odpad. Až poté obložíte rám deskami a provedete obklad. Nejobvyklejší chybou je montáž modulu až po položení dlažby – pak nemáte jak zajistit spád a modul stojí vysoko. Ideální je udělat podlahu předem a modul postavit na její úroveň, aby WC sedělo přesně. Také si pohlídejte, aby ovládací tlačítko bylo na dosah – v panelákových koupelnách bývají stěny silné, takže prodloužení tlačítka musíte naplánovat dopředu.
Rozměry, které rozhodují o tom, jestli se montáž vůbec vejde Než začnete bourat, změřte si výklenek. Standardní instalační modul má šířku 50 cm a hloubku okolo 12–16 cm, ale v paneláku často narazíte na šachty, které jsou užší. Pokud máte jen 45 cm, hledejte modul s redukcí nebo počítejte s tím, že budete muset upravit stěnu. Důležité je také, aby osa WC byla alespoň 30 cm od boční stěny – jinak se k němu nepohodlně sedá. A pozor na světlost odpadu: pokud je stoupačka daleko, budete potřebovat delší přívod i odpad, a to znamená větší spád – obvykle 2–3 cm na metr, jinak voda nebude odtékat.
Nejdřív si změřte každé okno zvlášť – šířku i výšku skla, ne rámu. Tolerance je důležitá: fólie má být o 2 až 3 milimetry menší než sklo, aby se při tepelné roztažnosti nekrčila. Měření provádějte na čistém skle, ideálně ráno, když na něj nesvítí přímé slunce. Pokud máte okno s plastovým rámem, pozor na těsnění – fólie nesmí zasahovat do drážky, jinak se odlepí. Pro sklony střech nebo šikmá okna volte fólie s vyšší odrazivostí, ale počítejte s tím, že při nízkém úhlu slunce může vytvářet duhové odlesky.
Když už máte WC zavěšené, zkontrolujte, že je keramika ve správné výšce – obvykle 40–42 cm od podlahy k sedátku. Pokud je vyšší, budete při sezení tlačit nohama, pokud nižší, budete se namáhat. A pokud jste v bytě, kde je stěna z panelu s vnitřní vzduchovou mezerou, nikdy nekotvěte přímo do panelu bez kontroly hloubky – riskujete, že narazíte na dutinu a šrouby nebudou držet. V takovém případě je nejjistější použít celorámový modul s nožičkami, který stojí na podlaze a stěna ho jen stabilizuje. Tím odpadá riziko, že se celá konstrukce utrhne.
Typickou chybou je lepit desky těsně na sebe bez dilatační mezery. Korek pracuje (roztahuje se a smršťuje) s kolísáním vlhkosti. Pokud je položíte na těsno, desky se začnou vlnit a na spojích se nadzvednou. Proto nechte mezi deskami mezeru 2–3 mm a tu poté zatmelte korkovou hmotou nebo ji nechte jako přirozenou spáru. Pozor také na lepení korku do rohů. Vnější rohy (např. kolem parapetu) musíte překrýt celou deskou – pokud ji nařežete na dvě části, hrana se vždy otluče. Vnitřní rohy naopak nechte bez přesahu, stačí je seříznout na přesnou hranu.
Jak na správnou montáž a kde děláme nejčastější chyby Samotná montáž začíná položením parozábrany – PE fólie o tloušťce minimálně 0,2 mm, která chrání izolaci a lamely před vlhkostí z podkladu. Fólii pokládejte s přesahem 20 cm a spoje přelepte páskou. Na ni přijde kročejová izolace, kterou pokládejte na sraz, bez mezer. Lamely spojujte vždy v podélném směru, s dilatační mezerou u stěn minimálně 10 mm. Tuto mezeru zajistěte distančními klíny, které po dokončení odstraníte. Nezapomeňte na dilatační spáry u dveřních zárubní a při průchodu do jiné místnosti – přechodové lišty musí umožnit pohyb podlahy.
Pokud je sádrokartonový strop zavěšený, je ideální najít nosný rošt – kovové profily, které jsou obvykle od sebe 40 až 60 cm. V místě profilu je kotvení mnohem pevnější. Pokud nemáte detektor kovů, zkuste profil najít poklepem – zvuk je kompaktnější a tvrdší. Vrtáte-li do místa mezi profily, použijte rozpínací hmoždinky s křídly, která se opřou o vnitřní stranu desky. Vždy předem vyvrtejte otvor o něco menší, než je průměr hmoždinky, a ujistěte se, že vrták neprojde skrz desku až do dutiny příliš volně – jinak hmoždinka nezachytí.
Než začnete pokládat, musíte důkladně připravit podklad. Betonová deska musí být suchá, rovná a zbavená prachu. Pokud jsou na povrchu výškové rozdíly větší než 2 mm na délce 2 metrů, je nutné je vyrovnat samonivelační stěrkou. Podklad ošetřete penetrací, aby se nevytvářel prach, který způsobuje vrzání. Důležitá je také vlhkost – měřte ji vlhkoměrem, hodnota by neměla překročit 2 % u cementového potěru. V opačném případě hrozí, že se podlaha časem zvedne a lamely se zdeformují. Před pokládkou nechte lamely aklimatizovat v místnosti alespoň 48 hodin při běžné teplotě.
If you loved this article and you also would like to be given more info pertaining to návod kindly visit our website.