Největší chybou, kterou rodiče dělají, je zaměňovat kvantitu za kvalitu. Čteme dětem každý večer, ale během čtení se ptáme jen na to, co vidíme na obrázku, nebo dokonce jen mechanicky otáčíme stránky. Dítě pak pasivně poslouchá, ale jeho mozek se nezapojuje. Zkuste místo toho čtení proměnit v dialog. Když v příběhu přijde na řadu vlk, zeptejte se: „Co myslíš, že udělá teď?” Nebo u obrázku: „Proč je ta holčička smutná?” Takové otázky nutí dítě přemýšlet o souvislostech, hledat příčiny a důsledky. To je základ, na kterém později staví skutečné čtení s porozuměním.
Další oblastí jsou hračky na tlačení a tahání. Ve dvou letech dítě zdokonaluje chůzi a rádo něco vozí. Vozítko s tyčí, které lze tlačit, nebo zvířátko na provázku – to vše podporuje rovnováhu a orientaci v prostoru. Pozor na vozítka s ostrými hranami nebo malými kolečky, která se snadno převrhnou. Ideální je stabilní dřevěná konstrukce s velkými gumovými koly. Zkuste s dítětem postavit překážkovou dráhu z polštářů a nechte ho vozit hračku přes ni – trénujete tím nejen motoriku, ale i řešení problému.
Po vyčištění nechte ránu volně dýchat, pokud je jen povrchní a nekrvácí. Vzduch podporuje tvorbu suchého strupu, který je přirozenou bariérou proti infekci. Pokud je odřenina mokvající nebo na místě, které se snadno ušpiní, použijte moderní hydrokoloidní náplast, která udržuje vlhké prostředí a urychluje hojení. Takovou náplast nechte na ráně několik dní, dokud se sama neodloupne – časté přelepování ránu jen dráždí.
Děti se pohybují úplně jinak než dospělí. Zatímco vy stojíte u kočárku a prošlapáváte si cestu mrazem, batole pobíhá, kope do sněhu a za pět minut je mu horko. Oblékání do vrstev není o tom navléknout na dítě pět svetrů. Jde o to, aby každá vrstva plnila svou funkci: odváděla pot, udržela teplo a chránila před větrem a vlhkem. Když to uděláte správně, dítě se nepotí ani netřese zimou.
Pokud chcete rozvoj podpořit, zařaďte do běžného dne i činnosti, které s knihami zdánlivě nesouvisejí. Vyprávějte zážitky z výletu, společně popisujte, co vidíte z okna, hrajte slovní hry jako „Co začíná na…”, „Na slova” nebo vymýšlejte nesmyslné rýmy. Čím pestřejší jazykové podněty, tím lépe se dítěti staví vnitřní slovník, který je základem pro pozdější porozumění textu. Nejdůležitější je ale vaše trpělivost a radost, kterou u čtení a povídání projevujete. Dítě totiž nevnímá jen obsah, ale i to, že je pro vás čtení důležité a příjemné. A právě tato zkušenost ho v budoucnu povede k tomu, aby se ke knížkám vracelo samo.
Největší přínos mají hračky, které podporují manipulaci a třídění. Skvělé jsou jednoduché vkládačky s velkými tvary, kostky různých velikostí nebo dřevěné skládací věže. Dítě se učí koordinaci oko-ruka, porovnává velikosti a poznává, že když kostku položí špatně, věž spadne. Důležité je, aby dílky byly dostatečně velké – menší než tři centimetry jsou nebezpečné kvůli spolknutí. Vyhněte se také vkládačkám s mnoha drobnými kousky, které dítě spíš rozhází, než aby je cíleně vkládalo.
Při výběru vždy myslete na bezpečnost. Zkontrolujte, zda hračka nemá malé části, které by šly utrhnout, ostré rohy nebo dlouhé šňůry – ty představují riziko uškrcení. Nátěr by měl být zdravotně nezávadný, ideálně vodou ředitelný. Dřevěné hračky jsou obecně lepší volbou než plastové, protože jsou pevnější a neobsahují tolik chemických barviv. A pokud hračka vydává zvuk, měl by být tichý a ne dráždivý – hlasité pípání může dítěti poškodit sluch.
Na závěr jedno doporučení, které ocení každý, kdo už někdy maloval: pracujte vždy na malých plochách a dokončete je dřív, než barva začne tuhnout. Pokud potřebujete přestávku, uložte štětec do igelitového sáčku, aby nevyschl. A pokud se i přesto objeví kapka nebo šmouha, nezaschlou ji jednoduše setřete vlhkým hadříkem – vyhnete se tak zbytečnému přebrušování. S těmito postupy zvládnete malování čistě a bez zbytečného stresu, i když nemáte s barvami mnoho zkušeností.
Všímejte si také cizích těles v ráně, jako jsou kamínky, sklo nebo třísky. Pokud je nevidíte a rána je hluboká, nesnažte se je vyndat pinzetou, protože byste je mohli zatlačit hlouběji. V takovém případě vyhledejte lékaře, který ránu odborně vyčistí. Stejně tak nepodceňujte situaci, kdy se odřenina nehojí déle než týden, stále mokvá, nebo se kolem ní objeví červené pruhy – to jsou jasné signály infekce, kterou už doma nezvládnete. Rovněž pokud se u dítěte objeví horečka nebo se rána po několika dnech začne znovu ozývat bolestí, je návštěva pediatra nutná.
If you have any questions regarding where and the best ways to make use of na této stránce, you can contact us at our webpage.