Když mi klientka řekla, že v jejím obýváku o devatenácti metrech čtverečních visí jen jeden stropní lustr, málem jsem se chytila za hlavu. Výsledek byl předvídatelný – po setmění se celá místnost proměnila v jedno velké stínítko. Všichni seděli v šeru, knihy se nedaly číst a večerní posezení s přáteli připomínalo spíš tajnou schůzku. Tehdy jsem jí poprvé vtloukala do hlavy, že living room lamps nejsou luxus, ale základní vybavení. A že jedno světlo prostě nestačí ani v tom nejmenším bytě. Osvětlení musí mít tři vrstvy – celkové pro orientaci, bodové pro čtení a náladové pro večerní relaxaci. Bez toho se obývák nikdy nestane opravdu funkčním prostorem.
Teprve když jsme do rohu přitáhli stojací lampu s nastavitelným ramenem a na konferenční stolek postavili malou keramickou lampičku, začal obývák dýchat. Stropní svítidlo jsme nechali na stmívači, takže jsme ho mohli ztlumit na sotva znatelný svit. A pak nastal zázrak – najednou se v místnosti dalo nejen sedět, ale i pracovat, vyšívat nebo jen tak ležet a koukat do stropu. A přesně v ten moment přišla na řadu otázka, která trápí každého, kdo bydlí v paneláku nebo malém bytě – kam s přespávajícími hosty? Protože jakmile máte v obýváku pohodlné křeslo a dobře nasměrované světlo, rázem se z něj stává místo, kde byste chtěli strávit celý večer, a hosté se ptají, jestli by u vás přes noc.
Právě tady přichází ke slovu chytrá kombinace úložného prostoru a spaní. Pokud váš obývák slouží zároveň jako ložnice pro návštěvy, musíte myslet na každý centimetr. Klasický rozkládací gauč zabere místo, a když nemáte šuplík na povlečení, končí spacák pod postelí a polštáře se válejí po skříních. Jedno z nejpraktičtějších řešení, které jsem v poslední době montovala u známých, je bed with storage. Vypadá jako běžná pohovka, ale pod sedákem se otevře celý box na lůžkoviny, deky a dokonce i na zimní kabáty. A když k tomu přidáte kvalitní foam mattress, hosté vám budou psát děkovné SMS ještě týden po návštěvě. Pamatuju, jak jsem jednou zkoušela levnou pěnovku z hypermarketu – po dvou nocích jsem měla pocit, že spím na balíku knih. Deseticentimetrová vrstva s paměťovou pěnou je úplně jiný level.
Ale zpátky ke světlu. Bez ohledu na to, jak skvělou postel v obýváku máte, večerní atmosféru dělají právě living room lamps. Klasická chyba je umístit všechny lampy na jednu stranu místnosti. Výsledkem je, že polovina gauče je zalitá světlem a druhá polovina tonoucí v přítmí. Ideální je mít alespoň dvě lampy na opačných koncích a jednu menší u křesla nebo konferenčního stolku. Pokud máte v místnosti sofa bed, který se na noc rozkládá, myslete na to, že světlo musí fungovat i v té rozložené poloze. Jednou jsem u kamarádky zažila situaci, kdy po rozložení pohovky lampa stála přesně v místech, kde měla být hlava hosta – museli ji přenášet na zem. Proto vždycky radím: než koupíte jakoukoli lampu, rozložte si gauč a vyzkoušejte, kde všude bude překážet.
A teď k tomu nejdůležitějšímu – materiálům. Často se mě ptáte, jaké stínidlo zvolit, aby světlo nebylo moc ostré, ale zároveň dostatečně silné na čtení. Tady platí jednoduché pravidlo: čím tmavší a hustší látka, tím jemnější a útulnější světlo. Lněná stínidla propouštějí krásné měkké světlo, ale pokud potřebujete číst, volte raději bavlněné nebo papírové, které světlo rozptýlí rovnoměrně. A pokud máte doma pull-out sofa, který denně rozkládáte a skládáte, určitě dejte přednost lampám s pevnou a stabilní nohou – žádné subtilní designérské kousky na tenkých drátech. Když se do nich někdo v noci zamotá, je zle. Já sama mám v obýváku dvě stojací lampy s těžkými kamennými podstavci, které by nesrazila ani rozložená postel s matrací o výšce dvacet centimetrů.
Jedna z nejčastějších otázek mých sledujících zní: můžu mít v malém obýváku jak lampy, tak prostornou postel pro hosty, aniž by to vypadalo jako skladiště? Odpověď zní ano, ale chce to promyslet systém. Klíčem je sladit barvy a materiály. Pokud máte pohovku s velvet upholstery v tmavě modré nebo smaragdové, přidejte k ní lampu se zlatým nebo mosazným stojanem a krémovým stínidlem. Vznikne tak vizuální kontrast, který místnost opticky rozčlení na zóny. A pokud zvolíte click-clack mechanismus u sedačky, získáte během pár vteřin lehátko pro odpolední zdřímnutí, aniž byste museli cokoli přesouvat. Já osobně miluju, když se dají lampy připojit na chytré zásuvky, abyste je mohli vypnout z postele. Zní to jako detail, ale ve chvíli, kdy ležíte rozložení na gauči a nemusíte vstávat, pochopíte, o čem mluvím.
Nakonec bych chtěla zmínit ještě jednu věc, na kterou se často zapomíná – výška lamp. Stojací lampa by měla mít stínidlo ve výši očí, když sedíte. Pokud je příliš nízko, světlo vás bude pálit do očí. Pokud je příliš vysoko, bude svítit jen do stropu a vy v křesle uvidíte akorát tak na vlastní nohy. Ideální výška sedáku běžné pohovky je kolem 45 centimetrů, takže spodní okraj stínidla by měl být zhruba 110 až 130 centimetrů nad podlahou. A pokud máte slatted frame v rozkládací pohovce, dejte pozor, aby se do něj nezamotaly kabely od lamp. Já osobně vedu všechny dráty pod kobercem nebo je přichytím k nohám nábytku páskou. Jinak se z pohodlného večera stane překážková dráha. A věřte mi, že když se v noci zvednete na záchod a zamotáte se do kabelu od stojací lampy, která stojí vedle rozložené postele s hostem, není to žádná legrace. Living room lamps by měly sloužit vám, ne vám komplikovat život.
Should you have any kind of inquiries regarding exactly where and also how to use why not try here, you’ll be able to call us on our internet site.
Tags: nábytek na míru